Prášiti jak
Prášiti jak. Lže, až se mu od úst práší. Kká. Td 233. — čím. Kdo však marnou chloubou práší, koše plev na trh vynáší. Č. Rž. XCII. Pěna, jež démanty se práší. Osv. VII. 31. — kde. Běží, len (až) se za ním práší. Us. Bž. — se. Včely se práší (hodně poletují). Všk.