Praštiti
Praštiti, prašť, ště (íc), il, štén, ění = uhoditi s praskem, mýknouti, einen Schlag geben, schmettern, schmeissen, zu- schmeissen, schlagen. Jg. — abs. To máš prašť jako uhoď (imperativy). Cf. Pěšky jako za vozem. V Kunv. Msk. — koho čím: kyjem. Svěd. — čím, kým (kam): rukou na stůl. Us. Sebou praštil, jak široký tak dlouhý (násilně padl, fiel o. stürzte o. warf sich nieder). D. — (se) čím oč. Žezlem o zem praštil. Sych. Praštil se o stůl. Us. — kam. Hrom do stromu praštil. D. Praštilo to přes nos (= zavonělo). Us. — čím po kom, kam. Praštil po nás perlíkem. Sych. Praštil sebou pod lavici. Er. P. 19.