Práti
Práti, peru, péřeš, péře, péřeme, péřete, perou (a v obec. mluvě: peru, pereš, pere atd.); peř (per), pera (ouc), pral, prán, ání. Cf. Bráti, Dráti. P. z koř. pr. Gb. Hl. 146. P., strsl. ??rati, lit. perti, periu (baden, eig. schlagen mit dem Badequast), sr. ind. sphar, spharati, aus einander ziehen, spannen. Mkl. aL. 26. (Hý.). — P. = bíti, sehlagen; mýti, čistiti, waschen. — abs. Per, jen se neomoč. Wasch mir den Pelz, mach mir ihn aber nicht nass. Dch. Dnes slunce velmi pere (pálí, sticht). Us. Když pere (zlá žena), čert ji bere; když koláče peče, div se nevzteče. Prov. — co, koho: prádlo, Us., šaty, V., kůže. D. Mnoho p., málo věšeti. Prov. Sk., Lb. Má moc prat a málo věšat. Na mor. Zlínsku. Brt. Má veľa prať a málo věšať. (O nevytrvalém.). Mt. S. Pořád špinavé prá- dlo p. (míti pořád hnusné spory). Dch. Co pereš (biješ) toho chlapce V Us. -— čím. Neper (netřískej, nebouchej) těmi dveřmi tak ! Na Mor. Hý. - koho, co čím: kyjem někoho p. V. Šaty mýdlem p. Kom. — (čím) kam: (do čeho, nač, v co): bičem do koní. Sych. Slunce mi pere do sklepa, Toms., do oken (svítí). Látro hromů ať do něho pere. Sych. P. do sebe (hltavě jísti). Us. Brt., Sd. P. do jídla. Dch. P. na někoho (tlouci). Kat. 2889. Ježto (děvečka) pere (tluče) na hrad. Arch. I. 141. V tu kóži prachu biči ze svého ramene. Kat. 2295. Voda prala na loď. Us. Slunce mi na hlavu pere (svití). Toms. Hned pral na ně tesákem. Svěd. Vítr pere v duté skaliny. Ráj. Na zeď berany prali (tloukli). Flav. Neper do těch vrat tak kamenem (netluc tak násilně). Us. na mor. Drahansku. Hý. — z čeho: zlato z pisku p., Vys., ze špíny, z nápařky, z vlažného. Us. P. ručník z mýdla. Mor. p. 131. (Zb.). co jak: na čisto. Šp. z čeho kde. Všichni z Jedné vody a na jedněch lávkách péřeme. Č. — se, bíti se, sich schla- gen, balgen. Páni se perou, sedláci nastavte vlasův. Prov. Kde se mydlí, dobře se pere. Sp. Kdo se chce práti, musí všecku silu se- brati. Pk. P. se = tlačiti se, sich drangen. U Olom. Sd. Neper se, nebudeš bit, nehraj, neprohráš, praví sv. Barnabáš. U Náchoda. Dr. — co, se kde, s kým. V té hospodě každou neděli se perou. Pořád se ženou se pere. Toms. S kantorem se práti (dáviti se, blíti). Jg. Uzřel v nějaké vsi děvečku, ana u studnice šaty pere. V. Před sousedy na potoce husy se perou. Er. P. 115. Plínky v rybníce p. Er. P. 83. — se oč. Praly se děvečky o vojáka. Er. P. 240. - kdy. V pondělí a úterý hospodyně, ve středu, ve čtvrtek podruhyně, v pátek a v sobotu samé svině (perou). Us. u Chrud. K. Pánek.