Pravda
Pravda = shoda věci atd. P. dobná, věcná, Jd. 4., aesthetická. Dk. Aesth. 519. P. idealná, nadpřirozená, nadrozumová, ne- proměnná, podmětná, předmětná, přirozená, prvá, rozumová, věčná. Hlv. Uhoditi na pravdu. Šml. Nechybili jsme se s pravdou. Pal. Rdh. I. 174. — P. = shoda řeči atd. Ž. wit. 11. 2., 14. 3., 25. 3. Není to s prav- dou ; Jako že pravdu mluvím; Kdyby p. bylo. Dch. Ešče sem flinty neměl v hrsti pověza po pravdě, um die Wahrheit zu sagen. Brt. D. V pouhé pravdě jsem to myslil. Dvrsk. Z toho všeho pranic p. ne- bylo. Sá. Neshodovalo by se s pravdou, kdyby . . . Mus. 1880. 477. P. bodá, ale ne- špiní. Osv. S pravdou se tajiti. Us. P. na věky přemáhá, ač na čas poražena bývá; P. nemá býti opuštěná pro pohoršenie; Ne- směle p-du praviti; P-dy svobodně brániti. Hus I. 224., 378., III. 272. Právo chraň, pravdu braň. Us. Mužně hlediž pravdě v čelo, i když tě chce znepokojit; byť i srdce kr- vácelo, p. je též umí zhojiť. Jbl. P. bolesť ukojí, bezděky jižto plodí. Č. Kn. š. 316. Kdyby bylo vše p., co lidé povídají, svět by nestál (prorokovali mnozí i zkázu světa) Dvorský. P. je trpké, ale zdravé koření. Jrsk. Krivda za stól sadla, p. u dvier žobre (žebře). Slov. Tč. To je pravda, jako stará hradba (slabá). U Kdýně. Rgl. To bude ten- krát p., až se budou blechy podškubávať; To je tak p, jako že blecha kašle. Val. Vck. Kde jazyk svévolný p-du povídá, tam ho trhají. Vinař. Víno působí, že pravda se mluví, in vino veritas. P. svědectví mocné vydává. Wtr. exc. Mluvil jim p-du. Krnd. 185. V pravé p-dě mohu oznámiti. Výb. II. 1592. P. hlavu zbíjí. Dač. I. 70. Ústa mají vyznati pravdu pro spasení. Št. Kn. š. 16. Kdo chce všude pravdu mluviť, nenalezne hospody. Exc. Má-li kdo věřiti, p-du musíš mluviti. Sb. uč. Ne vše p, co se mluví; ne vše krása, co se líči; P. má přátely, ale ne všady. Us. Tč. Bůh pravdu vidí, ale ne hned poví. Šd. Tuť jest p., co v koti voda. Drsk. Pravdy vyznánie lúčí rózno přátely. Hus I. 378 Vyjdeť p. na vrch, jak olej na vodu; Pro p-du lidé rádi se hněvají; Příteli k vůli pravdy neodstupuj; P. rozmyslu ne- potřebuje; P. nenávisť plodí; Vše pomine, jediná p. nezhyne; P. nezneuctí. Bž. exc. Nepomůže-li p, nepravda tím méně ; Při kom pravda, odpoly má vyhráno; Dobré to dělo, mluviti pravdu smělo; Těžko se p-dě protiviti; P. oči kole. Lpř. exc. P. peprná, ale zdravá. Sš. P., zjeví-li se náhle, jako v hnízdě netopýrů působí: ptáčata křičí, křídloma tepou a zobáky klobají Sb. uč. Anděl v pravdě pomáhá a v nepravdě nohy podráží. Pk. exc. Pravdě do očí bíti. Dch. P-du vytýkající jest nám milý, jako hřebík v oku a oštíp v boku. Hkš. exc. Kdyby každý pravdu kryl, dávno by svět peklem byl; Kdo na p-du svědčí, ten je lhář větší (když někdo lže a dovolává se jiného slovy: Pravda, Josefe!). Us. Brt. Báseň o pravdě vz ve Výb. I. 381. nn. — V pravdě. V pravé pravdě mohli by jimi (lidem stínaným) dobře velikú ulici osaditi. Let. 121. Vidím v prav- divé pravdě. Kom. Lab. 60. V pravdě Boha vzývati. Pož. 3. Mnohoj' těch, ješto nemohú řéci u pravdě, by věřili v syna božieho. Št. Kn. š. 18. Je to v pravdě tak. Dob. — P. = pravá jakost věci. Toč pravdum, jak
chceš, p. zostaně pravdum. Slez. Šd. — P. = věc pravdivá. P. viery křesťanské;
Takéž vám za pravdu pravi. Št. Kn. š. 14.,
42. — P. = ovšem. A p. že se jest tak
stalo. Št. Kn. š. 10. Cf. Gb, Ml. 182. — P. = právo, spravedlnost. Ž. wit. 9. 5., 9. 9., 10. 8., 84. 12. Oba mají p-du, sind im Recht. Dch. To s pravdou neostojí. Šf. III. 417. a Strž. II. 165. Milovník pravdy boží a českého jazyka. Osv. 1885. 488. Kdyby vaše p. mostem byla, nechtěl bych přes něj. Němc. III. 6. Aby sirotkům a vdovám p-dy pomáhal. Let. 167. P. nezná ustoupiti zlobě, kdo jí laje, ten ji zastává. Tč. exc. Tak aby se jednomu p. dála jak druhému. Mus. 1828. II 19. Jedno nebude-li p. vaše svrchovanějšie. Ev. víd. 58. Prvenci dědinu dáti p. CJB 6. P. stále se rodí, ale nikdy není. Schiller. Izkať pravdu = hledati práva. Us. v Dolní Oravě. Km. 1883. 667. Má-li kto k nim které právo, hledajž prá- vem a má se jemu p. státi. O. z D. Štítem obkliúčí tě p. jeho. Ž. kl. Pravdě netřeba výmluvnosti. P. výborného řečníka nepo- třebuje. Exc Aby se mi stala p.; Pravdě nelze zahynúti; P. přemáhá; U každého roz- umného p. místo má. Výb. II. 505., 728., 1282. Pravdu vésti. Vš. 88 Stálosť pravdy a neústupnosť křivdy tvrdé boje mievaji; P-dě postúpiti, křivdu tupiti; Pravdu ktož má, na vodu, oheň, vietr nic netbá. Krnd. 204., 213., 216. Konšelé k pravdě ustano- vení. NB. Tč. 108. Že mi chce dosti od něho p-dy učiniti. Půh. II. 571. Počne viece dobývati než jemu třeba a někdy také protiv pravdě; Pravdu kázati; Nebudú moci tolik s pravdú dobyti a přičinie proto k svému dobrému řemeslu nejedné lsti nebo křivdy; Po pravdě súditi; Aby mohl v trhu činiti pokoj a pravdu; Neb čím kde další pravda, tím dalejí Buoh; Pravdu beze lsti jim činí. Št. Kn. š. 30., 34., 55., 150., 155., 157.. 175. P. musí před se jíti. Sv. luk. 45. P. se Rouchem zastírá jak oltář v postě; Pravdu každý chválí, ale ne každý jí brání. Tč. exc. Byla kdys p., ale užtě rzí zašla. Lpř. exc. Přílišná hádka pravdě škodí. Bž. exc.