Pravda
Pravda. To je boží ?., spravedlivá pravda; Mluví pravdu, jen když se zmýlí (lhář); Pro pravdu nebude trestán (je lhář); Už je na pravdě boží (umřel). Hoř. 93., 118. Lačním po chlebu pravdy, podejte mi jej beze vší omáčky; P. má břitké hrany, ale poctivého muže neřeže. Šml. IV. 137., V. 84. Šel s p. ven = přiznal se. Us. Srub. Pravdě těžko jest se vzpírati. Šml. X. 209. Co na svete, všetko zhynie, predsa p. nezahynie. Mus. slov. IL 25. Pravda pravdou přece vyjde. Čes. 1. VII. 43. Kdyby zavřel okenice, přece p. vyjde do světnice. Mor. Brt. (Čes. 1. VIII. 328. ). Přísloví a pořekadla a úsloví vz v Zát. Př. 349b. — 350a., 4. nn., 45. nn., 132b., 134. — P. Fr. (Vojtěch Hlinka), nar. 1817. Vz Flš. Písm. 623., Nár. list. 1897. č. 107. feuill., Jub. XXV.; jeho sebrané spisy IV. 411. nn. (tam jeho životopis).