Pravidlo, pravidelko, pravídko (š
Pravidlo, pravidelko, pravídko (šp. m.: pravítko, vz -dko), a, n.= míra, podlé níž se něco dělati má, ředidlo, ředítko, opolna (vz Pravídko). P. od praviti, dirigere, ří- diti, Schl., příp. -(d)lo. Mkl. B. 97. Die Richt- schnur, Regel, das Richtscheit, Lineal, der Massstab. Jg. Zedník z cihel podlé p-dla a závaží zdi vzdělává. Kom. P. zednické. Plk. P. na palce rozměřené. P. podkládací, Plk., u tkadlců (polínko, štěpinka). D. P. krychlové, průhledové n. diopter; úhelné n. úhelnice, tiskařské, das Setzlineal. S. N. Zedník zkřivil by zeď, kdyby pravidla v rukú neměl. Št. N. 291. Vz Pravídko. — P. = veslo lodní, das Ruder. Vesla i p-dla odpa- dají, lodie sě rozlúčichu a od sebe sěm i tam plúchu. Troj. Výb. II. 131. — P. u tesařů, trám podkrovní, do něhož se krokve zatínají, aneb, je-li krov s patami, přes ně kladou tak, že dolejší konce krokví přes p-dla vyčnívají. Us. Dch. — P., pravda, zákon, podlé něhož své činy kdo spravuje, předpis, naučení, na- vedení, der Grundsatz, die Vorschrift, Mass- regel. BO. Pravidlo, čím se kdo řídí, čeho se drží. J. tr. Vz S. N. P. života. Zák. sv. Ben., V. Písmo sv. jest nejjistší p. všeho učení a života křesťanského. Štr. P. rozumu. Jel. Mám za p. každému za spravedlivé uči- niti. Sych. Za p. přijatý; kniha pravidel, das Normalienbuch; dle p-dla, p-dla dávati, vy- dati, vynésti, zachovati se dle p-dla; p-dla se držeti; p. základní, das Princip; výrok dává p-dla n. jest p-dlem někomu n. k ně- jaké věci. J. tr. Býti p-dlem, podlé všech pravidel, z p-dla (regelmässig). Dch. Ale i to pěstounské p. se bíledně v jednání Páně spatřuje, že. . . Sš. J. 250. Něco podlé obec- ných p-del právních posuzovati. Pr. P. zá- vislosti; p. trojčlenové (počet trojčlenový) n. tří-, trojčlenka (zlaté p., regula de tribus); jednoduché, složité tříčlenové; p-dly opa- třiti. Nz. Pravidlem n. z p-dla něčeho uží- vati. Us. To tak bývá z p-dla = obyčejně (vůbec, krom zvláštních případností. Šb.). Us. Vz Pravidelně.