Praviti
Praviti, 3. pl. -ví, prav, pravě (íc), il, en, ení; v již. Čechách (a i jinde ku př. v Krkonš., u Držkova, v Písecku) někdy: prál, prála, vedlé pravjil. Kts. Práno = pra- veno. Jak práno, tak uděláno, gesagt, ge- than. Na Mor. Lpř. Vz Praju. — Pravívati, pravovati (nyní už jen v kompositech vypra- vovati). Us. — P., pravým = rovným činiti (zastr.), richten; za pravé vydávati, ospra- vedlňovati, rechtfertigen; chystati, bereiten; povídati, oznamovati, erzählen, sagen, spre- chen, nennen. Jg. — abs. Jako prav (imperat.) voda stavená (= jako řeklby). Výb. I. 781. Nebo tomu více člověk chce, pro něžto ji- ného žádá, než tomu, skrze něž chce jiné jměti. Jak prav kdož činí dobré skutky. Výb. I. 783. — co. Všichni napořád to praví. Har. P. pravdu. Aesop. Vozataj bič pravuje (chystá). Boč. To zboží slíbil mi pan H. pra- viti a na prvním panském sněmu ve dsky vložiti. Půh. I. 149. Všickni lidé dopouštějí se, aby pravili svědectví (Zeugenschaft ab- legen) kromě těch, jimžto právo brání. CJB. 409. Věrnú p-du chci p. NB. Tč. — co komu. noviny. Mudr. Žádnému nic nepraviti. V. A soudce soud n. právo praví lidu. CJB. 287. — Br. — (komu) o čem. Prosím tě, prav mi o tom. Krab. O nich písmo nic nepraví. Dal. Poče jemu p. o mladém Dobeši. BO. Mnoho o sobě praví (je domýšlivý). Us. Kšá. Již chci z knih o tom p. Žk. 188. Ktož by jim o Bože četl n. pravil. Anth. I. 76. I poče praviti k tomu jie o božiem narození. Kat. 910. — Kat. 557., Chč. 379. — na koho. Neprav na mne (nepovídej na mne). Štěstí. Martin na nie (ženu) pravil krádež. NB. Tč. Však potom také zmučena jest a mnoho pravila na mrtvé. Let. 316. Pravil na Řehoře, že jest lúpežník; I jiných pravie na něho mnoho zlodějství; Když jest jemu řečeno, aby nepravil na nevinné; Týž pravil na Tatka, že sýry kradl. Pč. 10., 11., 46., 20. I poznali, že na ně praví podobenství to. Sš. L. 188. Naň pravím, zná-li mi se v tom. NB. Tč. Na mě pravil i také svědčil, bych já pobral . . . Půh. II. 586. Ač však jestli pravé jest, což naň praví. Ep. Pog. 22. — za co. Za pravdu něco p. (tvrditi). V. Za pravdu to pravím tobě. Smil v. 976. Za pravdu to chci praviti. Smil v. 1290. Za pravdu nám pravě básně. Výb. I. 857. Také vám za pravdu praví. Št. o o. o. 420. — jak. Sami od sebe pravíme, že . . . NB. Tč. Z paměti co p. V. Pravdu pravím v Kristu. Sš. 1.97. Z cesty pravím, neb mám na spěch. Sych. P. něco pod tajemstvím. Kat. 566. Matka pravila ne vytýkajeci, nébrž toužeci. Sš. L. 46. S počátka vše do ostatka p. Kat. 883. Což jsem z své hlúposti pravil tvé milosti. Smil v. 357. S jistotou něco praviti. Sš. —- nač. Pravila jsem na rozchodnou. Němc. 1. 299. Na svú přísahu pravila, že ten čechel ušila. NB. Tč. Na kteréž praví, že sukně z sukna svého našel. NB. Tč. Pravím to na sv. křiež. BN. — proti čemu. Ona proti tomu pravila, že . . . Půh. II. 349. Proti tomu žid praví, že mu jest nic nedal. NB. Tč. Proti tej řeči Uher praví, že jeho ne- volal k vozu. NB. Tč. — ke komu, k čemu. Pravil pán Bůh k Adamovi. Er P. 500. K tomu Jiřík pravil, že čtyři člověků poslal k foj- tovi. NB. Té. — co komu kam: do pera, k peru p. (diktovati). Br. Chtěl bych jim to v oči praviti. Pč. 46. — kde: mezi jiným pravil i to. Pravil to v hospodě, na ulici atd. Us. — adv. Dobře pravíš. Jel. Pořádně p. V. A výstražně pravil. Sš. Mr. 46. P. zřejmě, rozhodně. Sš. Mt. 35. s akkus. cum inft. Nevěřte, byť se i andělem pravil býti. Št. Kn. š. 261. Praví se býti Němcem jsa rodem Cech. Sych. Praví to býti šalbou. Kom. Často takového nejhoršího správce býti pravil. V. Praví se býti něčím. D. Pakli toho nečije, ze všech nejbídnějším bych jej pravila a soudila. Koc. Pod stínem chutný sen býti pravili. Háj. Kým mne praví lidé býti? Br. Pravili se míti veliký počet koní. Brt. Nápad se míti k Americe praví. Ler. On pravil nepamatovati se o tom. Bart. Pravili se míti psaní od krále. Čr. Praví se býti králem. ZN. Pravil ho býti nepřítele svého. Us. Pravili se býti služebníci páně mincmistrovi. Let. 293. Pravil Boha lhářem. Št. 179. Vz Akkusativ.