PravýPravý ;práv, a, o, strsl. ?r?v?
= pra + v + ?,
v jest vsuto. Mkl. B
. 50
. —
P.,
přímý, prostý, rovný, gerade, recht. P. věc (žíla, v hor- nictví). P. úhel. D. Právs jako srp, až se spravíš (narovnáš), budeš jako podkova. Pk., Smil. Chromý-li jest nebo pravý ? Kat. 295. Cesty p-vé pro stezky nenechám. GR. —
P.,
s věcí se srovnávající, jí přiměřený, nále- žitý, pravdivý, echt, recht. P
. víra (prav- divá). P. a živý Bůh, p. míra (mírnost'), mír- nost, složení, smíšení, prostředek, pravda (skutečná); p. poznání Boha. V
. P
. jméno, otec (tělesný), zlato. Věci pravé (opravdu stalé). Kom. P. stav věcí, základ. Šm. Pra- vého slova užiti
. P. smysl nějakého slova (pravdivý). P-ou příčinu něčeho udati. Us. V p-é pravdě. V. Za pravé něco míti, držeti. D. Za pravé a jistotné věřiti. V. Za pravé dáti, D., někomu. Jel., Sych. Za pravé učiniti (osvědčiti). V. Srdce na p-ém místě míti. Dch. Já-li svědčím o sobě, svědectví moje není právo. Sš. J. 91. Ta ji (hubu) má na p-vém místě. Us. Každý se domýšlí, že jen to jeho je pravé; Mysl p-ým způsobem (jak náleží) nastrojiti; Láska ku p-vému; Není to ? docela p-vé; Do pravého udeřiti; p. kloub, des Pudels Kern; Věc na p-vou míru uvésti. Dch. Chee-li toho za p-vé jistiti. Anth
. II. 203. Vzal na svú duši, že jest to tak p-vá pravda. Pč. 33. Jen co je z p-vého, nur was recht ist. Us. v Dobrušce
. Vk. Ta pošetilost p-vá jest ve svém způsobu, einzig in ihrer Art. Jg.. Sbr. sp. 215. Nemaje k tomu práva než ku pravé činži; Kterakž jemu kolvěk pravé jméno dějí; Mám v zboží s nimi pravý díl; Mi jest slíbil toho všeho pravú polovici dáti. Púh. 1. 283.
, 371., 376., 585. Písmo v pravém smyslu vykládati. Koule. —
P., s významem vnitřní síly, veliký, notný, wahr- haft, echt, recht. P. řečník, Jel., zbouření, D., darmochleb, zevel, troup, výr, vlčí střevo (žrout), vopselka (všetečný). Jg. Pravým fa- rářem býti (dobrým). V. To je p. blázen
. Dal. Jest p. ovce
. Jest p. žid
. Jest p. kopí. Jest všech botu p. dvořák
. Jest p. (druhý) Pechanec. Tys mi ten pravý! D
. Jí vpadl pravú mocí v pravé její dědictví. Půh. II. 105. —
P., podlé citu, žádosti, úmyslu, okol- ností, recht, wahr. P
. cesta, přítel,
D., panna (čistá), panic, V., strana (líc)
. Krok. V p. čas, rechtzeitig. Reš. V p. čas přijíti. D. O pravém poledni. Koc. V pravé poledne. Us
. Na pravou cestu se dáti
. Dch. Chybiti se pravé cesty
. D. S pravé cesty sjíti, ne na pravé cestě býti, ne pravou cestou jíti. V. K pravé cestě někoho vésti. Vrat. Na pravou stranu něco vyložiti (dobře); na p. místě
. V. Leží to na p. místě. Us. V p. kvetu krásy a mladosti. V. —
P.,
výraz pochvaly, spokojenosti. Totě pravá (věc, zpráva) ! recht so! Iron. Us. —
P.,
zákonu přiměřený, recht, gesetzlich. Jg. P. otec, D., žena, dítě. Us. V p. manželství vstoupiti. Dal. Pominul pra- vých dědicův. V. —
P.,
spravedlivý, gerecht, recht, die rechtliche Verpflichtung erfüllend. P. soud, Ps. Ms., svědek. Jel. Co jest pravého a slušného. D.
Před Bohem nikoli právi býti nemůžeme. Br
. Chtě každému práv býti
. NB
. Tč
. Bůh
ve všem jednání práv jest. Sš. I. 42
. Mají dáti věděti pánóm na toho. ktožby práv býti nechtěl. O. z D. Na toho, kdo se před právem, z něčeho jsa obviněn, zná, není rozsudku potřebí, než rozkazu, aby svému odporníku práv byl. Kol. 33. Aby před pány stál a jí (ženě) práv byl, seine Verbindlichkeit erfüllen. Zř. F. I. S. 37. Osoby stavu panského povinny jsou z věcí pod právo městské a šos přísluše- jících k soudům městským stávati a lidem p-vy býti. Kol. 11. —
P.
býti= míti právo, im Rechte sein, das Recht zugesprochen er- halten
. Byť pak třebas křiv a ty práv byl. Tkadl. Samým soudem právi býti a zvítěziti usilují. V. Kdo z nich práv zůstal (ve při zvítězil)
? Sych. V tom, z čeho mne viníte, před Bohem jsem práv. Pass. 1002. V tom jsem já práva (= mám právo na své straně), to ty vieš. Kat. 1219. Půjčuje židům, že by právi byli v odporu svém. Sš. J. 92. Práv jsem domněním, míněním svým. Kos. 01. 153., 147. Leč práv leč křiv chudý křesťan, vždy žida bohatého učiní práva. Št. Když uznají, že p-vi proti němu zóstati nemohú, jej od jeho žaloby pryč svedú. Vš. 35. — Ke všem musíš rovnosť míti, chceš-li pravým soudcem býti. —
P. býti někomu z něčeho oč, za něco atd. =
ručiti,
býti někomu ně- čím povinným, odpovědným, za to státi, in rechtlicher Verpflichtung, verantwortlich sein, haften. Jg. Jsem z toho práv; Práv býti za někoho. Zlob. Jsem za to práv. D. P. býti z něčeho, eine Sache verantworten, dafür haften; práv býti z obmeškání, für seine Versäumniss haften. J. tr. Ze škod sečte- ných a přísahou vítězitele provedených vše- lijakým způsobem povinen jest přemožený práv býti. Bdž. 154. Za práci jemu dle ná- ležitosti a slušnosti lidé právi byli. Bdž. 34. P. býti z poručení. Žer. L. 1. 119. Z toho před právem zemským práv býti chce. Žer. Sn. 73.
O to jí má práv býti a to právo má jí učiniti na posudku podlé póhonu; Z toho jemu buď práv; Buď jemu práv z toho až do těch peněz, z nichž jej po- hnal; Mají Prokopovi z toho právi býti; Má jemu Arkleb práv býti svědky nyní n. na posudku;
O to Rackovi mají právi býti; Práv jí má býti na kříži s kleskú (přísahou); Hotov bych jemu byl přede pány práv býti, což by mi viny dal; V čem se nezná, o to jí práv buď podlé póhona. Půh. I. 311., II. 62., 143.. 145., 322., 459., 515., 562., 626. Řečník n. plnomocník, obmešká-li koho ne- stáním svým, sám z toho práv býti musí; Aby svému odporníku práv byl. Kol. 21., 33. Vz Padati v čem. Žádal, aby Aug. po- staven jsa jemu z toho práv byl. Čr. Od- povídati k artikulům a z toho všeho práv býti. Čr. Práv býti osobně a rukou společ- nou i nerozdílnou, haften. HGB. Ten hned má z těch škod straně druhé do druhých suchých dní práv býti. Vl. zř. 78. Ktož by komu nestál, jmá za to práv býti. Sob. 155. Úředník počet má napřed učiniti a ze všeho práv býti, haften, gutstehen. Vl. zř. 479. A oni povinni jsú také z toho právi býti a odpo- vídati. Zř. F. I. B. 39. Má ten na tom právě z toho práv býti. Václ. III. Od práva svého rukojmě hodné objedná, kteřížby na tom právě z týchž škod p-vi byli. Kol. 13. Aby se na nejprvnějším soudu zemském pod týmž závazkem postavil, stál a dostál a straně, kterážby naň žalobu činila, z toho mordu práv byl. Zř. F. I. B. 34. Z toho sirotkům aby práv byl. V. Práv býti někomu. Hus., Sych. Práv býti z něčeho před soudem. J. tr. Z toho obmeškání jak osobou tak i jměním práv bude. Er. Vz Škoda. —
Pozn. V Pr. z r. 1865. na str. 790. tvrdil někdo, že je:
jsem někomu z něčeho práv = nejsem ni- komu ničím zavázán, a že se má tedy ně- mecké: Ich hafte Jemanden für etwas pře- kládati takto:
Jsem někomu něčím povinen n. vinen. K. J. Erben (Er.) v Pr. z r. 1866. na str. 100.—104. vyvrací toto mínění po- rovnávaje: V III. čl. smlouvy sv. Václavské stojí: Chtěl-li by jej kdo z toho domu vi- niti, má tu na tom (městském) právě z toho práv býti — osoba taková má na městském právě z věcí městských odpovídati a po právu zadosť učiniti. Tamtéž v čl. XIV: Kdož by kolivěk co měštěnínu neb města obyvateli svěřil aneb schovati dal, ten mě- štěnín i obyvatel aby z toho na svém právě každému práv byl = má dle práva a spra- vedlnosti zadosť učiniti. V narovnání o hory a kovy: Horník jest povinen z pozemských statků k obvinění před soudem zemským státi, odpovídati a z toho práv býti = z toho po právu n. podlé práva zadosť učiniti, ale nikoli, že by měl všeho závazku prost býti. V Právech městských C. 23
.: Kdo by se před právem ukrýval a z přisouzené na sobě spravedlnosti práv býti nechtěl. Tamtéž: Zmrhá-li kdo cizí k schovám přijaté věci, skladateli toho práv bude. Tamtéž: (Nedbalý) rychtář má s úřadu složen a z toho jak oso- bou tak i jměním svým práv a k tomu sku- tečně ztrestán býti. Obecné pořekadlo:
Jsem každému práv znamená tedy, že každému činím aneb jsem učinil podlé práva, t. čeho právo vyhledává
, což jest ovšem
daleko smyslu, že nejsem nikomu ničím povinen. Er. Vz také předcházející příklady, které se s výkladem Erbenovým shodují.
Práv býti za někoho = místo někoho (in Vertre- tung eines Anderen) právu a spravedlnosti zadosť činiti. Er. —
P., opak:
levý, recht. P. ruka (pravice)
. Kom. J. 264. Po pravé straně. D., Har. Na pravo. Vždy pravou no- hou napřed. Lb
. P. místo, dexter locus. V.