Prázdno
Prázdno, vz Prázdný. — P., subst., die Leere. Na p. == na nic, darmo. Na p. nabiti, vystřeliti, D., mluviti, se nadáti. V. Bíti se na p. (blinden Lärm machen). Plk. Kdo lží nabíjí, střelí na prázdno. Mám na p. = kdy. Sych. Ale nedocházejí sobě jiného leč la- skomin a duše s p-dnem se vracuje; I ne- bude slovo to hlásati se na p-no. Sš. L. 93. S p-dnem odcházeti; Nemohlo požehnání to na p. splynouti, eitel, nichtig sein. Sš. Mt. 8., 262. Odejíti s p-dnem u koho. Sš. L. 122. Na p. pojíti musejí všecky námitky. Sš. II. 237. (Hý.). Choditi na prázdno, unbe- schäftigt. Dch.