Prázdný, prázný
Prázdný, prázný; prázden, dna, o, z pra + z?d? = materia a příp. -?n?, tedy vlastně: den Stoff weg, heraus habend, látku vně mající; sr. lat. exsanguis, blutlos. Mkl. B. 50., 54., 147. — P., nic v sobě n. na sobě nema- jící, nic nezavírající, leer, eitel, wahn, ledig. P. sud, koule (dutá), Kom., ořech, klas (hlu- chý), D., zub, dům, hrnec, žaludek (lačný), odpověď (jalová), sklenice, sláma (bez zrna), Us., hrob, měšec, D., vejce, Sych., stůl, papír, kůň, stolice (učitelská, J. tr.), úřad, léno (ne- obsazené), pole (nezaseté), Jg., hlava; ne- bylo tam ani místečka prázdného. Us. Dch. S p-ným vozem jeti. Pč. 29. Vytratiti se prázdným dýmem, in eitel Dunst aufgehen. Dch. Zíraje prázdným pohledem na prázdnou postel. Sá. v Osv. Prasata jsou letos p-dna (lehká na váhu). Us. u Rychn. O p-dném žaludku pracovati. Us. Vk. Prázdný kostel jak by vymetl (je-li málo lidí při službách božích). Us. Sd. Jest tam p-né místo (úřední), žádej. Us. S prázdnou rukou odejíti (bez peněz). D. Nepřijde prázden, Ctib., s p-ma rukama. Šm. Přijdeš-li tam p-den, cos tam platen? Us. Vk. P-dných koroptví (jimž mladé zahynuly) jest letos mnoho. Us. u Rych- nova. Črk. Přišel s prázdným. Us. Do- stal čtyry prázdné (míry) a pátou vysy- panou (= nic). Jg., Kšá. Z prázdného se špatně pije. Vz Nuzný. Sych., Lb. Z prá- zdného dvakrát se napiti. Vz Marný. Č. Z p-dného dvakrát, z plného nic. Vz Korbel. Sk. Není prázdný— když se nají. Vz Hloupý. č., Zb. Prázdný jest horní zámek, není pána doma (o hloupém). Na Slov. P-ný pytel ne- stojí. Km. P-ná nádoba moc hluku nadělá. Sk. P-ná bečka hřmí. Km. Prázdný sud nejviac hučí. Mt. S. S prázdnými koňmi dále dojedeš. Mřk. — čeho (bez něčeho jsoucí, zbavený), leer, los, missend. Jg. To místo lidí prázdné jest. V. P. víry,bázně, V., útěchy, naděje, Dch., odplaty, Št. 37., manželstva. Št. N. 226. Buď prázden sta- rého černého kotla a varuj se šibala a lotra. Reš. Úcta ta jeví se, že citů pobožnosti prázna nebyla. Sš. J. 67. Jest p-den všeho hříchu. Št. Súdů světských ruka duchovní buď prázdna. Arch. I. 58. Všie viery k nim prázdni buďte. Dal. 122. P. cti, jmění, D., studu, Us,, rozumu. Sych. Zena muže prázdná (svobodná). Br. — Neprázdný čím, vz Ne- prázdný (v dodatcích). — P., nezaměstnaný, zahálivý, volný, leer, müssig, frei, ledig. Přijde, když bude prázden. ZN. P. čas (bez práce), V., den. Reš. Nemá prázdné chvíle (kdy). D. Prázdným býti (práce neměti). V. Prázdný i vodu měří. Smil. Prázden cho- diti. V. Každý musí pracovati, prázden nemá ižádný býti; Neslušie člověku prázdnu býti. Št, N. 127. Lidé p-ní, ježto nic nedělají. Bart. 343., 34. — od práce. Zlob. P. čas od prací. V. — s inft. Ani jest prázden choditi po tom. Št. Nejsi prázden dlúho mých rozprav slyšeti. Ch. - P., volný, prostý, osvobozený, daleký od něčeho, frei von etwas, befreit, los. leer, ledig. Jg. Měla-liby prostě p-dna puštěna čili odsú- zena býti. NB. Tč. Propustil Jana prázdna; rukojmě p-dní; zboží Benešovo má býti prázdno. Půh. I. 199., 273., II 317. — čeho. J. tr. P. vězení, nepřítele, Jel., obecných břemen, zlých věci, V., Hanby, Jel., úřadu, Sych., podezření, Ros, kláštera, Har., hří- chův. Št., Svěd. Jsúc všeho prázdna v Ho- spodinu se kochala. Št. N. 36. Těch škod bude obeslaný prázen. Nál. 215. Tehdy ztratí póvod při svú a pohnaný bude toho prázden; Chceš-li křiku obecného prázden býti. O. z D. A ten pohnaný, jsa zatčen, když po zatčení toho člověka postaví, bývá toho prázden; Tehdy jest toho půhonu z nářku cti aneb z hanlivých slov prázden, poněvadž jest to s sebe svedl; Tehdy má toho odpovídání pro to neujištění před sou- dem p-den býti; Chtěli-liby (povaleči) p-dni býti takového vězení, aby byli povinni dáti 2 kopy grošů českých každá osoba. Zř. F. I. Tehdá jest pohnaný té pře p-den. Kn. rož. 79., 236. Slíbili oba rukou dáním, že sebe p-dni budou, sich von einander enthalten. Jdn. 142. Aby mne na ten krátký čas toho závazku prázdna učiniti ráčili. Žer. ť. 5. Učiníce právo na, kříži jmají toho prázdni býti. Svb. 90. On jest všech těch závazků p-den; Ani té povinnosti nemá p-den býti, dokudž se tak dekami zem- skými nepřizná; Přísahy té jest p-den. Vl. zř. 424., 557., 91. Vůle života jest p-dna bažení světského. Sš. Mt. 09. Všeliké urážky Boha, všeliké nepravosti a všelikého hříchu p-dni jsou. Sš. Mt. 70. (Hý.). P. slibu a ruko- jemství. Arch. 1. 145. P-den budeš kletby. BO. Všech hříchův p-den bude. GR. Jest žaloby p-den podlé práva. NB. Tč. Sám se suď každý, chce-li prázden býti božího soudu. Brt. Š. §.97. Na česť a víru vězení prázden učiněn. Žer. Záp. II.107. Abys toho p-den byl. Arch. I. 36. A chtiece těch válek p-dni býti zdělali sobě lantfridy. Let. 118. Kteréhožto vězení nemá jinak p-den býti, leč by se chtěl z něho do dvou nedělí pořád sběhlých na hotový groš vyručiti. Bdž. 152. Velim lépe býti p-dnu té hospody, nežli o ní zle mluviti. Výb. 1. 702. 24. (Št.). Má jí býti p-den ; Má p-den listu býti. Půh. I. 209., 262. Chce-li obžalovaná tej žaloby v tejto při p-dna býti. NB. Tč. — čeho, čím. A tím jest p-den jeho panským ná- lezem ; Jest Jana p-dna panským nálezem; Toho bohdá šacunku míním landfridem p-den býti. Půh. 1. 206., 308., II. 50. Radím věrně, bývaj mne p-den všemi obyčeji, kadyž mó- žeš. NB. Tč. -- oč. O tu věc mají p-dni býti. Půh I.383. O všetcky věci jsem jeho prázden právem. NB. Tč. — od čeho. Aby od hříchu, smrti a ďábla prazdni byli. Rozm. o k. d. Em. L. Neb múdrý, prázden jsa od tělesné ne- prázdnosti móž svou mysl s Bohem zane- prázdniti. Št. N. 22. — v čem. Obžalovaný jest v této žalobě p-den. NB. Tč. — Prázdna činiti, lossagen, einer Verbindlichkeit ent- binden. Toho prázdna se činím. Schön. Z těch 10 kop prázdna jej činí a propuštuje. Boč. Mě p-dna učiniti bez mé škody a bez mé záhuby. Půh. II. 252. — Prázden býti čeho (nerád, nevděk) = vystěhovati se, opustiti, odejíti, verlassen, meiden. Přísně mu po- ručil, aby města prázden byl. Trip. Aby dvora jeho prázdni byli. V. Vlasti své prázdnu býti. V. P-den musil býti Říma. Sš. L. 15. — P., marný, daremný, ver- geblich, eitel, unnütz, unnöthig. P. slovo, Jel., Dal., radosť. J. Příklad ten ovšem na p-no u Jidáše splynul (zůstal bez účinku). Sš. Mr. 1?. Byloby p-dno úsilé vaše. Z. N. P. lov. Šp. Na prázdných slovech jezditi, den Phrasengaul reiten. Dch. P. řeč. Smil v. 2074., Jd. — P., chlipný, smilný, neřádný, (zastr.), unzüchtig, geil. Jako prázdná žena miluje toho, ktož jí penieze dává. Hus. Tehdy se i kat, i biřič, i p-dná žena vy- mluví. Hus. I. 435. — P. žena = rodička. Jir. Tvé srdce trpí přelud (phantasias patitur), jako žena prázdná (rodící). BO.