Prdel
Prdel. Má p. jako vrtel (věrtel), slez., Šd., jako stoupu (= velikou). Us. Vysmýkej kluku po prdeli, hned bude tich. Us. Šd. Sedni si na p. (= dej pokoj)! Voda mu teče do p-le (je mu zle). Us. Voda se mu vařila v p-li (bylo mu zle, byl v úzkých). U N. Paky. Vik. Býti v p-li s amolancem. Us. Bkř. Kam jdeš? Do p-le na věž (odbytí). Us. Holk. Kdes byl? I v p-li (odbytí; o mr- zutém). Us. Jdi do p-le křen kopat (Jdi do Kremže kudly kopat = kliď se, táhni). Us. Jdi si do p-le (= jdi si, kam chceš). Us. Drž hubu a je po p-li (= konec). Us. Rgl., Holk. U p-le tma, nejsou tam okna. U N. Brodu. Holk. Pět ran do p-le (o marném hluku a p.)! Us. Olv. čtyry p-le, pátá řiť; Aby z jedné p-le pili a z druhé si nalej- vali (= jeden jako druhý; jsou na jedno brdo). Us. Vlk. Nešikovný člověk v prdeli prst zláme V Kunv. Msk. Píchni p-li jako vos (o tom, kdo nemá čím píchnouti, ně- koho odbyti, na něm se mstíti a p.). Čce. Tkč. V prdeli má vši a v kapse nasráno (o chlubném chuďasovi). U N. Brodu. Holk. Ještě není zle, má díru do p-le (říkají o ne- mocném). U Žirovn. Vlk. Vstal po prdeli (o mrzutém). Us. Té jsou sukně do p-le na táč (které se při chůzi sukně na paty na- bírají). Us. u Křivokl. Janku! kus koudele u p-le hoří (pokřikují kluci na zajíce, vy- skočí-li jim kde náhle v poli). Mor. Brt. Já si strčím pravou ruku do p-le a udělám to levou (= udělám to snadně. Říkají, když komu vytýkají, že nemůže s prací býti ho- tov). Us. P. vždy jakýsi věchet najde, wer Speichellecker sucht, findet sie. Na Ostrav. Tč. Rejši hubu do prdele strčit než s ním mluvit; P. má v noci pré; Má p. v kalupu (má běhavku; má starosti); Dvéře do kořán jako p.; Dal si na tom špatně p. mrskati (špatně to udělal). Čce., Č. T. Tkč. Václave, zapřáhej. Kam pak, milostpane, pojedeme? Do prdele! I to mě těší, tam jsme posud nejeli. Us. Opis p-le. Vz Raniti. Srbí nos, bude v p-li posvícení (o tom, komu se škr- kavky bouří). — P. = dolejší čásť stromu, snopu a jiných věcí. U Nezamyslic. Bkř. U Kdýně. Rgl.