Prděti
Prděti, ěl, děn, dění; prdnouti, dnul a dl, utí; prdati, prdívati, furzen. Mluv tehdáž, když hus prdne a veš zakašle. Us. Vandrovní se napije při studni a za vděk prdne, že za ním to dudní (duní). Ve Slez. Tč. Člověk tvrdý (= umrlý) už neprdí. Ve Slez. Tč. Prdí jako valach. Us. P. jak starý husar, jak by luby dřel. Na mor. Drahansku. Hý. — komu. Kdo sobě prdí, sobě smrdí. Ve Slez. Tč. — čím. I obořiv se naň, dá mu kokvou, až Němec duší prdne. Let. 195. (Pal. IV. 2., 537.).