Prism-a
Prism-a, ata, n., dle. Slovo. z řec., hranol. P. v geometrii a krystallografii tvar ohrani- čený pozpodu a svrchu dvěma mnohoúhel- níky (3-, 4-, 5- i víecúhelnými) shodnými i rovnobežnými, po stranách pak tolika rovno- běžníky, kolik má zpodina stran. V optice slove p. každé průhledné ústředí, ohraničené dvěma pravidelnými (obyč.ploskými) plo- chami k sobě nakloněnými. Šfk. Vz S. N.