Prkno
Prkno, a, prkénce, e, prkénko (pr- kýnko), a, n. = deska, deška, dřevo od klády uřezané, šíře kládové, ale tlouštky menší, das Brett, die Bohle, Diele. V. P. tenké: topinka, topinkové p., draň; p. před stodolou: lísa; na lodi, v němž stojí stéžeň: hnízdo; p. ve formě na cihly: náraz; širší konec vesla: peruť. Šp. P. úzké a slabé tloušťky asi čtvrťpalcové: vrátnice, vrátnička, na mor. Drahansku, Hý.; na schody: stupnice; s kůrou či od kraje: krajina, odkorek, od- krajek. Šm. P. dřínové, jedlové, dubové. Jg. P. česací (u kožešníka), Kamm-, k dílu (u rukavičkáře), Werk-, klouzavé (v ti- skárně), Lauf-, k mytí (u tiskaře), Wasch-, kuchyňské, Küchen-, postrkovací (u provaz- níka) , Rück-, pytlíčkové (ve varhanách), Beutel-, roztahovací (pro cívky), Schweif-, spolehací jircháře, Lehn-, Jg., na lešení, Rüst-, D., ložní (ložnice), Spanbett, n., Kom., na vějice, die Leimbank. V. P. zborcené, sukovité, široké, úzké, tlusté, tenké, krájecí n. na krájení. P. k žehlení, Bügelbrett, pod- hlavník ďas Schnitzbrett bei der Schneide- bank. Šp. P. k rýsování: čtvrtkové, Quart-, osmerkové, Oktav-, dvanácterkové, Duodez-, půlarchové veliké, Foliobrett, gross, půl- archové malé, Foliobrett, klein. Skv. Kláda, pila na prkna. Šp. Snět prken. Obití, ope- ření prkny. Sp. Dříví na prkna řezati. V. P. zabiti, předbiti, přibiti; p-kny poklásti. D. P. odtrhnouti, utrhnouti, odbiti. Jg. Strop prkny obložiti. Kom. Podlaha z syrových prken se routí (bortí, vrhá). Sych. Prkna omítati, přisekávati; prkny něco zabiti, za- bedniti. Šp. P. prášiti (u pekařů, moukou poprášiti). Šp. Loď utonula na poslední p., mit Mann u. Maus. Dch. Na černém prkně oznamuje se studujícím, lépe: na černé ta- buli, desce. Šb., Šm., Š. a Ž. Už leží n. už je na prkně (= jest mrtev). Dch. Ten to, mně se zdá, odehrá v prkénkách (bude z toho míti smrť). V Kunv. Msk. — P., m. plkno, plekno = p. stinací, široký meč. Záviši z Rožm- berka byla r. 1292. prknem hlava sražena. Háj. Těm pak, kdož ho na to navedli, král Václav kázal hlavy prknem srážeti. Dvě kron. Král káza Ctiborovi na Petříně prknem hlavu dolóv sstrčiti. Dal. 144. Těm král kázal prknem hlavy srážeti na Petříně. Kn. Vz L (l se střídá s r). Jir. Sr. Plekno (zastr.), a, n., mucro, špička ku př. meče. Maje ob- nažené plekno v ruce (meč? Jg.). Slám. exc. — P., tabulatum. BO.