Probošt
Probošt, a, m., z lat. praepositus, der Vorgesetzte. V. Přijedechu proboštové synóv israelských. BO. — P., představený konviktu. Pam. arch. 1873. 804. — P., první hodno- stář při metropolitních a někdy i katedral- ních kapitolách. — P., první hodnostář při některých kollegiatních kostelích a kapitolách. — P., představený několika duchovních při některém znamenitějším kostele n. ve větším okrese žijících. Vz S. N. — P. kaply krá- lovské. V. — U p-šta peníze kladl. Půh. I. 265. Rád to učiním Antošte, z mokrého pole probošte! Dh. 148.