1. Ceniti
1. Ceniti, 3. os. pl. -ní, ceň, ceně (íc), il, ěn, ění; cenívati = cenu oznámiti. Preis bieten, sagen; odhádati, taxiren, schätzen; vážiti si, achten, ehren, hochschätzen. Jg. — abs. Prodavač cení, kupec trží. Kom. Každý cení, ale jak, padesátý na opak. Vz Mínění. Lb. — co. Příliš, náramně svou cení. Vz Sobec. Lb. Vz Akkusativ. — co na co, za co (jak vysoko). Statek na 5000 zl. c. D. Zač tu knihu ceníš? Br., Bern. Za obstojný peníz něco c. Ml. C. obilí za tři zlaté. Us. — koho = sobě vážiti. Us., L., Br. Vysoko, výše, lehko někoho c. Us. — co komu. Škodu si c. Rk. Tu službu mi velice cenil. Ml —