Processi, f
Processi, f. a n., z lat. processio, v již. Cech. procesií, jinde proceství, Kts., na Ostrav. procesyja (e, i, u, i, ú). Tč. P., průvod s obřady církevními, ochoz, půchod, die Pro- cession, feierlicher Aufzug, der Umgang. Rk., Dch. P. řádné, mimořádné, veřejné, sou- kromé ; obecné, zvláštní. S. N. Slavnou p. učiniti. V. Orštka jde s processím. Žaludek jde mi s processím (sr. Střeva ve mně hla- dem křehotají). Sych. Však mu brzo půjde huba s p-ím (bude mu kručeti v břiše, vy- hladoví). U Rychn. P. v Praze, vz Tk. IV. 499.