Procitnouti
Procitnouti, cítl, utí; procítiti, il, těni; procitovati — probuditi se, er-, aufwachen. Jg. — abs. Svědomí jeho procitlo. Jg. — koho. Abyste nebudili ani kázali procítiti zmilelici. BO. — z čeho : ze sna, BO., Pass., Byl., Reš., Kat. 856., Sš. I. 131., z lenivosti. Jg. — od čeho : od sna procitl (sen jej pro- budil). V. P. od šustu. V. k čemu: k práci. Us. Prociť k soudu svému. Pešín. Inhed k tobě procítí (surget). BO. — po čem. Noe pro- citl po víně. D. — proti komu. Procítla zuřivosť jeho proti mne. Kram. — čím: nadějí. Hdk. C. 29.