Prodlíti
Prodlíti, dlím, il, dlen, ení; prodlévati, prodlívati = prodloužiti, delší učiniti, ver- längern, fristen, verzögern, V.; prodléti, säu- men, zögern, verweilen, sich aufhalten. Jg. Koř. dbl, sr dblina, dblje = longitudo; dbl spoléhá na tvaru del; sr. dlbgb z delgb. Mkl. aL. 52. — komu čeho. Prodliž mi života, lír. Toho jsem proto prodlil, aby potomní věděli, kterak se jest válka ta po- čala. Let. 31. Hospodin prodlívá lidem zdraví. Výb. II. 32. Tak snad prodlíš svého času (věku). Žk. 426. Prodlí-liť Bůh mého zdravie. Žk. 481. To vše v jeho moci jest, p. toho i vzieti. Smil v. 131. — co: Rozmnožím a prodlím dny tvé. Tkad. Prodlil smrť jeho. Jel. P. při. Solf. Vz Přibrati. —(komu) čím. P. řečí až do půl noci. Br. Že jsi mu životem prodlil. Aesop. — jak dlouho. Pakliby nálezu přísežní nemohli nikoli vy- líčiti, tehdá do naší neb komorníka našeho přítomnosti buď prodleno. CJB. 285. P. pří- merie do roka. Arch. I. 35. Tentokráte sv. Pavel prodlil rozmlouvání svoje až do půl noci. Sš. Sk. 233. Vz P. čím. — čeho k če- mu: života něčího k psotě p. Aesop. — se. Prodlil se život jeho. Boč. Mohl bych o tom mluviti, ale prodlilo by se (byloby dlouhé). V. Přebývání mé zde se prodlilo. V. Hoře mně! Kak sě je prodlilo me obydlé. Št. N. 242. — se komu s čím. Prodlilo se jim od Římanů s pomocí. V. P. 404. — s inft. Před císaře přijíti prodlil jest (meškal) drahně dlouho. Plk.