Prodlíti
Prodlíti, prolongare. Ž. wit. 119. 5., 128. 3. — abs. Prodlí se dnové. Dik. II. 36., BO. Již musím konec učiniti, neb jsem již prodlil. Hus II. 165. Aby prodleni byli dnové tvoji. Hus I. 54. Když se jich pří- jezd prodlil. Výb. II. 1131. — co: modlitbu. Hus I. 304. — čeho. Prodlí-li Buoh tvého zdravie. Výb. I. 925., II. 13., Hr. rk. 433. P. času. Št. Kn. š. 187. — čím (jak dlouho). Ježíš prodlil jest odpovědí. Hus I. 310. Až do měsíce srpna tažením prodlil. Výb. II. 1192. — se jak dlouho. A ta věc se pro- dlila asi za hodinu. Let. 371. — koho v čem. Rač ho ve zdraví p. Pass. mus. 410. — s čím: s bitvou. Bart. 223. — o čem. Něco jsem tuto prodlil o milosr- denství a zdá mi se, že nevelmi zle, neb jest nesmierné. Hus I. 298.