Prohlédnouti
Prohlédnouti, prohlídnouti, hlédl a hlídl, ut, utí; prohlédati, prohlídati, prohlédávati, prohlídávati, prohlížeti, prohlížeti, el, en, ení; prohlízívati, prohlížívati = otevra oči hle- děti, sehend werden, aufschauen, sein Ge- sicht wieder bekommen, die Augen öffnen; srozuměti, ersehen; pozor míti, die Augen aufthun, Acht haben; na skrze viděti, hle- děti, durchsehen; spatřiti, na něco se podí- vati, popatřiti, besehen, besichtigen, be- schauen, beaugenscheinigen; spořádati, ord- nen, mustern. Jg. — abs. Slepý prohlédl. Ros. Již jsem prohlédl (porozuměl). Kos. Kdo neprohlídá a neotvírá oči, musí měšcem dotahovati. Prov. Ten šat, obraz, prsten atd. juž pěkně prohlédl = nabyl čištěním původního lesku a krásy. Us. u Olom. Sd. — co. Kdo bystrý vtip má, spěšně věc pro- hlídne. Kom. Prohlédl domy králův, V., svět, D., dílny řemeslníkův = navštíviti. Kom. P. pamětné věci, vojenské přípravy, Kram., svůj dům (spořádati). Ros. P. nějakou věc, knihu, svou švarnou osobu. Us. Dch. P. něčí rukopis, Bž., příbytek. J. tr. -- čeho: klášterů, šp. m.: kláštery. Brt. Vz Pro. — (co) čím. Očima kdo neprohlédá, prohledne měšcem. Prov., Rb. P. myslí. V. Na všecky strany očima p. V. Prohledše očima pozdvihli se. Bart. 269. — nač. Moudrý člověk na to všecko prohlidá. .Reš. Na bu- doucí věci p. V. Na něčí prosbu. Th. — k čemu. K cíli. Kom. Ke konci a cíli, k ob- hájení vlasti, k věnu ženy, k budoucím vě- cem, V., k všeobecnému dobrému. Th. Více k nevine každého než k darům prohlížej. Pr. Prohlédajic k tomu, Že jest toho mezi jinými potřebami znamenitě potřebí. Zř. F. I. A. 14. Sám název ten prohlédá k úvodným slovům knihy té; Více k lidské jeho bytosti prohlédá ; Že ku člověčenství Páně prohlédá ; Sv. Petr nemohl tu leč jediné ku posvětě vniterné prohlédati; Petr mohl také ku mravům a potřebám církví prohlédati; Lukáš toliko k látkám, ne pak k dobám prohlé- dal ; Tu musíme více k úmyslu než ku počtu prohlédati; Prohlédají k obnově chrámu předsevzaté od Heroda. Sš. Sk. 1., 6., 25., 30., 117., L. 97., 177., J. 44. (Hý.). Prohlé- dáme-li ku povaze jeho (Pavlově) horoucí a k horlivosti jeho; Při výroku tom sv. Pavel prohlidá toliko k slovům; Pavel pro- hlidá při strastech k žalmu. Sš. Sk. 170., 210., 279. (Hý.). Prohlédajíc k čemu. J. tr. P. k obhájení vší křesťanské říše. V. P. k okolkům, auf Verhältnisse Rücksicht neh- men. Bart. 2. 12. Prohlédaje k sešlosti věku i na to. Skl. — k čemu jak. K jazyku spisovnému s úctou prohledá. Kos. O1.I. 36. Zákoník ten podlé pýchy své neprohlédli leč ku pouhému slov zvuku; Bylo jim ulo- ženo, dokonalou pílí k zachovávání zákonu prohlédati. Sš. L. 119., 11. — co, k čemu v čem, kde, proč, kdy. V předešlém verši prohlidá k božskému Páně bytí; Ovšem při ní k fariseům lakomým prohlédaje; Duch svatý záměrem a účelem při spisování oněch míst od Mojžíše prohlédal k budoucnosti; Jakož i duch boží v onom výroku písmovém přede všim k tomuto pohanů povolám pro- hlídal; Dokona jejich úmysly i v povaze i v původu prohlídal; Pán prohlédal skutek jeho (Jidášův) zřetelně v okolnostech, v zá- měru, v pramenu a v následcích; Abychom ve službě svojí k Bohu a k církvi sv. pro- hlédali; Bůh toliko ku mravům či ku mravní hodnosti při soudech prohlidá. Sš. J. 62., L. 155., I. 57., 111., J. 126., 238., Sk. 106., 128. (Hý.). Že k ni (k církvi římské) veškery církve ostatní pro výtečnejší přednosť její p. mají; Při soudě onom Kristovi svěřeném bude Pán p. ke skutkům. Sš. I. 23., Sk. 131. (Hý.). — aby. Židé zajisté u věci té velice choulostiví byli vezdy a všudy prohlídajíce, aby nějaké poskvrnění nezaběhlo. Sš. J.40. (Hý.). — co skrze co komu Ráj. Skrze prsty co komu p. (promíjeti, nachsehen). Us.