Prohlubeň
Prohlubeň, bně, prohlubně, ě, pro- hlubnička, prohlubina, y, f., hluboký dal, zvl. pod vodou, požeradlo, die Tiefe, grosse Grube bes. im Wasser, der Strudel, Schlund. V. P. v Dunaji, Plk., na rybníce. D. Upadnouti do p-bně. V. P. ho zhltila. Br. P. se nad ním zavřela. Ur. Z p-bně ně- koho vychvátiti, Bern., vytáhnouti. — Vz Voda. — P., studnice, zdroj, die Quelle, der Born, Schöpfbrunnen. Orb. p., Ctib. — P. v pohořích: údolí podélné, údolí příčné, kotlina, jeskyně, propast, die Vertiefung, Tiefe, Kluft, der Abgrund. Aqu., Kram., Tl. — P., prosekaná díra v ledě, das Eisloch, die Wuhne. P-bně dělati, vysekati, D.; p-bní na- dělati, Háj., nasekati, by jimi vzduch rybám přicházel. Us. V p-bni (na řece zamrzlé) ryb hledal. V. Polekaly ryby, že prohlubeň za- mrzla. Sych. — Prohlubina, v lisu klínovém díra v kládě vydlabaná, do které se okřín s jádrem zasazuje, die Kammer bei der Keil- presse. Tech. 3. 158.