Projádřiti
Projádřiti, il, ení = pronésti, ausdrücken, sich äussern. — co: své myšlénky. Kos. Ol. I. 23. Ale nyní tím důrazněji pravdu tu pro- jadřují; Jan tuto projadřuje jistotu a rozkoš srdce svého. Sš. Sk. 62., J. 81. — co jak. Tou měrou projadřuje v hlavitých tazích správu a řád spásy; Dvěma protivami Pavel tu myšlénku obecnosti projadřuje. Sš. I. 15., 24. (Hý.). S obzvláštním důrazem něco p. Bž. 57. — se s něčím. Až já se s tím pro- jádřím, co umím (vyjevím). Us. — se v co. Neduh v zuřivosť se projádřil. Omyl. — se o čem (novější). Rk.