Projísti
Projísti, projesti, jím, jez, jedl, den, ení; vz Jisti; projídati, projídávati, mit Essen durchbringen, verzehren, vernaschen; naskrze jísti, durchessen, durchnagen. Jg. -- co (na čem). Statek na rybích (míkových, V.) pličkách. Ros., Lb. Statek na dobrých kou- scích p. V. Vrabce vydělá a hus projí. V. P. peníze. Us. Červi dřevo projídají (naskrz prožírají). Us. — se kudy. Projedl by se skrz koláče. Vz Odhodlaný. Prov. — se v čem. Projedl by se v tom (rád to jí), Ros. — Jg. 1. Projíti, jdu, jdi, jda, (ouc), šel (šed, ši), jití; prochoditi, il, zení; procházeti, el, ení (na Mor. místy: proudu, -eš, -e, -eme, ete, prondó (ou), pronda (ouc), prondi, Hý.) =skrze jíti, durchgehen; jda spatřiti, be- sichtigen, durchgehen, durchwandeln; pro- minuto míti, angehen, übersehen, nachge- sehen, passirt werden; minouti, verfliessen, verstreichen; snesitelným býti, erträglich sein, passiren, angehen; držán býti, platiti za, gelten, gehalten ?. angesehen werden; vydánu, vynesenu býti, verlauten; pronik- nouti, durchdringen, durchgehen; chůzí pro- trhati, ra niti, durchgehen, durch-, zerreissen, wund gehen; p. se = z kratochvíle choditi, spazieren, auf- u. abgehen, herumgehen. V., Jg. — abs. Když dlouhý čas prošel. V. To projde, na Mor.: to ubude, to jest na ubytí. Brt. Póhon prošel, ging durch. Kn. rož. 8. To by prošlo. Hudba, zima projde (jest snesitelná). Us. Hodina prošla, rok prošel. D. Kde nemůže kůže lvová projíti, tu sluší kůži liščí přičiniti. Prov. Načež toto dobré zdání prošlo (vydáno bylo). Apol. Tento žák prošel. Vz Projíti kde. Jeho návrh ne- prošel; Ještě to projde, es geht noch an. Prošel ještě den; Tudy neprojdete. Dch. Poklid spolu vzali a nález neprošel; Poňo- vadž jsú tak dlúhá léta prošla (Verjährung ist eingetreten) a práva šla, nemá odpoví- dati. Půh. II. 489., 573. Nevyrozumitelným sepsáním písaře městského věc některá ne- snadná v ní (výpovědi) postavena jest; ta- kového vysvětlení jeden každý buďto hned aneb nedaje 14. dni projíti, prve nežli by rozsudek v svou moc vešel, žádati může, ne- bude mu toho odepříno. Bdž. 145. Než se má zase k právu starému navrátiti, nedal-li jest letuom vedlé práva projíti. Zř. F. 1. D. 35. Půhon bude zdvižen a on se drž zase svého zápisu, nedá-li zemským letům p. Vl. zř. 43. Toliko suchým dnům aby nedal p. Nál. 214. — co: dvéře, Kom., les, zahradu, mnohá nebezpečenství, cesty nebezpečné, Ros., zemi, Br., boty prochoditi (chůzí roztrhati). Ros. Čas, den prochoditi; On prošel mnoho světa. Dch. Prochází ho zimnice. Us. Msk. Proj- děte jednotlivé kovy, chybně m.: vypočí- tejte, jmenujte. Km. Projděte tu knihu, ten účet, chybně m.: přehlédněte, přečtěte atd. Brs. 134. A prošli vešken rynk a žádný se k nim nepřimiesil, až i prošli Dlúhú střídu. Let. 54. Ten člověk mnoho prošel (mnoho zkusil). Us. Drž se rozumu a projdeš celý svět. Prov. — komu. Dávná léta tomu pro- šla, das ist lange verjährt; Že jsú násobní léta prošla těm dskám. Půh. II. 573., 274. Někomu vše projde, jinému nic. Ros. Tomu darebákovi všecko projde (se promine). Sych. Vinám léta úřední neprochodí. Pr. zem. Ne- dadouc ani okamžení projíti. V. — kudy (skrze co, mezi čím, po čem, čím). Po- věsť (řeč) prochází mezi lidmi. V. To musí mezi tím projíti (proběhnouti). D. P. branou, Jg., dveřmi, Kom., lesem. Vy všichni, mezi nimiž jsem prošel. Sš. Mor po celém světě procházel. V. P. se po ulici. Sych. Po těch úzkých schodech s bednou neprojdeme. Ml. Israelité Rudým mořem prošli; Musil pak procházeti Samařím; A prošedše první a druhou stráží přišli ku bráně železné; Snáze jest zajisté velbloudu uchem jehelným projiti, nežli. . Sš. J. 49., 63., Sk. 140., L. 177. (Hý.). Snadněje jest velbloudovi skrze dieru jehelnú projíti. ZN. P. skrze bránu. Jg. Zlato skrze oheň prochází (se čistí). V. Hajnému i nejsukovatější borovice skrze krk projde (projede — propije ji). Prov. Skrze mnohá nebezpečenství p. Jg. P. skrze les, skrze zahradu. Us. Prošel skrze všecko po- kolení israelské. V. — kam. Pokudžby k nim nařízení projíti mohlo (jim dodáno býti mohlo). Schön. I projde hřmot až do konce země. Br. Od toho až do toho prošlo let tolik. V. V této příčině prošel k někomu dekret, in dieser Beziehung ist an Jemanden in Dekret ergangen. J. tr. (Král) kázal tisk- núti rozkú, by prošel trn až k mozku. Výb. II. 9. Večer tich tu projde na noc chladnú. Rkk. 52. Všichni, jižto sě súdichu, k nim při- chodichu. BO. — s čím (se). S pšenici to ještě projde, ale žito málo sype. Ml. S tím tudy neprojdeme. Us. Doba tří hodin lehko prošla s pohřebáním. Sš. Sk. 57. Že se můj Jeniček s jinšíma prochází. Er. P. 112. — co po čem. Po svých potřebách se procházeti (nachgehen 1650.). Er. — pro co. Boleslav poče proti němu jíti, ale pro své hříchy nemůže dobře projiti. Dal. — jak. Těm vše bez trestání procházelo Br. S ve- likou pozorností les prošel. Us. Žádný pod jménem jiného neprocházej (za něho po- kládán nebuď). V. V zamyšlení se prochá- zeje zabloudil. Sych. P. les křížem. Dch. Neprošel podlé roty, jakž mu vydána; Tu pak ti svědci prošli podlé roty jim vydané. Půh. II. 350., 146. P. jen tak na krajíčku, nur knapp. Dch. Už vidím, že to neprojde v dobrém. Us. Vk. — čím. Práv byl a pro šel přísahú a na to dal své pomocné. Půh. II. 460. — do které doby. Ještě do žní čtvero měsíců projíti má. Sš. J. 75. — na čem: na přísaze, den Eid glücklich bestehen. Gl. 276. — za koho, zač (jmín, pokládán býti). Proti nim by mohl Epikur za an- gela projíti. V. Procházeti za obecné vojáky, für Öffentliche Soldaten gelten. V. — od koho. Prochází pověsť ta od Turkův, po- hrůžka ta od služebníků jeho. V. — se. Hezky jsme se prošli. Us. Půjdu do pole, abych se prošel. Us. — (se) kde. Tento žák ve škole dobře prošel (dostal dobré známky a mohl postoupiti do vyšší třídy). Us. Poněvadž súd v duchovním právě pro- šel. Půh. II. 142. P. se po oboře, po senci, při rybníce, na hrázi. Er. P. 471., 233., 394. Procházeli jsme se po pevnosti hradu. Ler. P. se pod stromy. D. Procházeti se v zahradě, Ros., v pokoji; p. ve volbě, bei der Wahl durchkommen; p sc na chodbe, po chodbě. Us. — (se) kdy: o, polednách. Jd. 0 sjezde brněnském prošel. Žer. L. I.12.