Proklati
Proklati, koli, kůleš atd., 3. pl kolí, al, án, ání; prokálati, proklávati, durc hstechen, durchstossen, durchbohren. Jg. — koho (čím). P. kněze. Dal. Někoho oštípem p. Sych. — co komu čím: hrdlo kopím, Pass., srdce kopím. St. skl. Svým mečem sám se p. Dal. 38. Vojín kopím proklal bok jeho. Sš. J. 291. — koho kudy. Prokla muže i ženu skrze jich třiesla. BO. —P. = pro- klíti. Na Slov.