Proklestiti
Proklestiti, il, stěn a štěn, ění; prokle- štovati = prosekati, durchhauen. — co : les, läutern, auslichten, cestu, bahnen, brechen, strom, ausputzen, ihm Luft machen. Jg., D. — co komu kam (jak). Mečem cestu k hradu s úsilím proklestil. Dal., Bart. Chtěje sobě cestu k obležení města p. V. Cestu k srdci jeho si proklestil. Nej. Dráhu si p. Dch. Bůh cestaři svému sám cestu k útro- bám lidským p-stil. Sš. L. 27. — co komu čím. Ač právě tím prodáním cestu k slávě Josefovi p-li. Sš. Sk. 74. P. cestu mečem. Dal. 65. — co kde. Petr již byl v Římě cestu p-stil. Sš. Sk. 149. Aby totiž v tom všeliké modloslužby ohnisku (v Athenách) víře křesťanské dráhu p-stil. Sš. Sk. 204, — co proč. A spolu sobě průchod pro ná- sledující vyučování p-stil. Sš.I. 45. (Hý.). — se kudy: lesem, skrze les. Šm.