Proklitický
Proklitický, proklitisch, z řec. Některá jednoslabičná slova, nemajíce v řeči vlast- ního přízvuku, kloní se z předu k slovu následnému, však přízvuku jeho pranic ne- mění. Slovce ta se nazývají předklonná či předklonky (????????/.??), též bezpřízvuká (citova): ô, ťj, oi, cti, elg, tg, ť?, éx, év, wí-, d, ov, ovx, oiy. Vz Ndr. §. 105.