Prokmitati
Prokmitati, prokmitávati, prokmitnouti, tnul a tl, utí, durchschimmern. Hvězd pro- kmituje na tisíce. Mus. — co. Luna pro- kmitá háj. Šm. — čím. Obličej její co zář jiterná růžovím prokmitující. Mus. — se komu kde. Prokmitlo se jim (apoštolům) v myslech. Sš. J. 258. Svit viděť: jemným po nebes po výši prokmitá prouhom. Sš. Bs. 63. — kudy. Záře prokmitá (prosvítá) skrze záslonu; Hvězdy zde onde skrze oblaka p-taly. Šm.