-ání, -ani-ání, -ani. Obyčejně pravíme
, že dvou- slabičné: ,spaní, psaní' mají krátké
a; než píšeme vždy : přání (z přijání). Všimneme-li si však přídavných z příčestí utvořených (šlapán — šlapaný), přisvědčíme, že naši před- kové vyslovovali
a krátce, proto také máš: kázaní, snídaní. Na Mor. posud tak se vy- slovuje. (Brt.). Někteří různí: snídáni, psání (das Frühstücken, das Schreiben) a snídani, psaní (Frühstück, Brief). Pk. Ostatně o uží- vání jich vz Abstrakta.