Proměniti
Proměniti, il, ěn, ění; proměnívati, pro- měňovati, na Slov. také : proměňati, promě- ňávati = zjinačiti, verändern, umwandeln, verwandeln; něco za něco dáti, vzíti, wech- seln, verwechseln, vertauschen, eintauschen. V., Jg. — co: jméno, Flav., úmysl, předse- vzetí, dům, obydlí, místo, sídlo, byt, V.. šaty, D., svůj stav (oženiti se), Us., hlas. Kom. Slunce proměňuje časy, dny a roz- ličné jich hody (dies festos). BO. Ten list, ježto svým dětem proměnila; Proměnil póhon a jinak žaloval, než v póhonu stojí. Půh. II. 221., 386. Apoštol vazbu proměňuje. Sš. I. 75. P. peníze, šesták, na mor. Zlínsku: rozdrobiti. Brt. — co v co. Důstojnost kněžství v království proměnil. Flav. P. víno v ocet, D., se v hovado. Jel. Noc sě pro- měníše v jutro šero. Rkk. 52. P. mnoho- úhelník v trojúhelník, zlaté v krejcary. Nz. Až se v ráj promění chudý chotár ten. Hdk. C. 42. Udatstvo se v strach promění. Jir. Anth. I. 46. Všecko se mi teď v žalost' pro- mění. Er. P. 212. Ne všichni se proměníme z biedy v blahoslavenství. Hus. I. 34. Když kněz Bořivoj tak stav svój smění, svět po- tupiv, v svatosť sě promění. Dal 40. (23. 26.). Jak tam vodu ve víno, tak tu hříšné člo- věčenstvo v bezhříšné a neblažené v blažené p-nil; Avšak nesmíme domnívati se, že na- sycenost a uspokojenosť ta by druhdy se proměnila ve přesycení; Nauka Páně v krev se mu takořka p-la; My proměněni býváme od světlosti ve světlost. Sš. J. 41., 68., I. 2., 26. (Hý.). P-nil se v jiné rúcho (oblekl se v jiné roucho). Bj. —co kde. V Kaně pro- měňuje (Pán) vodu ve víno. Sš. J. 37. — co kdy. Při tomto od Davida ku prorokům přechodu světec proměňuje způsob obrany svojí. Sš. Sk. 88. — se nač. Čas na zlé se p-nil. Alx. Vodu na víno. Us. Duch sv. Šavla v okamžiku na Pavla p-nil; Že bez mála v nejbližším příští (kdy) nástinové staro- zákonní na záři světla novozákonného se pro- mění. Sš. Sk. 18., 34. — co se jak. A tak povahu jeho z kořene p. Sš. I. 2. V div sě dievčie srdce proměniechu. Dal. 18. (10. 5.). — co čím :nějakým nástrojem, přilitím ně- čeho atd. Čím vdova svój stav vdoví pro- mění ? Najprve když se za jiného vdá muže. O. z D. — se kde P. se před někým. St. N. 74. — co za co. Časný za věčný život p., Háj., žalost za radost. Us. Za býl ko- přivu proměnichu. Dal. 122. P. učení za po- třebu tělesnú. Hus. I. 395. — se, co s kým, s čím. Br. Nadvládu s pánovitostí p. Bdl. — se v čem. P. se v obličeji. D. Proměnovati musí v cvičení tomto (cvičení toto). Kom. Mohú se děti ve mraviech proměniti. Dal. 120. — se. Potom dotčená knížata se p-la (wech- selten ab) a jiných šest knížat neslo nebesa. Káz. 1594. — co k čemu. To přirození našeho těla ani k horku, ani k studenu atd. neproměňuje. Byl. — se čím v co. Avšak tato neskromná a bezpřemná úcta proměnila se záhy vlivem podešlých židů ve snahu Pavla usmrtiti. Sš. Sk. 171.