Prominouti
Prominouti, nul, ut, utí; promíjeti, el, en, ení = mimo pustiti, vorbei-, durch- lassen ; dovoliti, povoliti, gestatten, zulassen, hingehen lassen. V., Jg. — co: příležitost' (mimo pustiti), D., vinu, pokutu. V. Král obecné křivdy rád promíjí a odpouští. V. — koho = dáti mu projíti. Tn. 87. — co komu, V.,Sych.,D., zkoušku. J.tr. — co jak: něco bez káry (pokárání), D.; bez trestu se mu to nepromine. D. Tak ukrutného skutku nesluší bez pomsty promíjeti. V. Bez skutečného tre- stání nepromíjeti. V. — P., propadnouti, durchfallen. Klda. — P., projíti, durch-, vorbeigehen, verfliessen. Jg.