Promyk
Promyk, u, m., problesk, projev, zjevení- se jen na okamžik, eine momentane Einge- bung, Offenbarung. Leč prorok přičiňuje, božským osvětlen p-kern, spolu způsob, ja- kým se naroditi má. Sš. Mt. 31. Nějakým předchodným p-kem udělen Janovi smysl a rozum. Sš. L. 20. Prokmit onen jen p-kem dochvilným byl. Sš. L, 29. Neustavné vzdy- chání jednak s p-kem potěchy sloučené. Sš. Hc. 82. Cf. Promknouti, Promykati, Prokmit. (Hý.). — P., vz Přesmyk.