Propadnouti
Propadnouti, ul, utí (propásti, propadu, zastr.), padl, clení; propadati, propadávati, propadovati = skrze něco padati, durch etwas fallen, durchfallen; času placení dojíti. fällig sein, ablaufen, verlaufen; ztratiti, zvl. z trestu, verlieren, einbüssen; p. se = skrze něco padnouti, ver-, einsinken; pojíti, ver- loren gehen. Jg. — abs. Směnka již pro- padla. D. —• co (= ztratiti, zvl. z trestu). P. hrdlo, česť, statek. V., Br. Neb život neb centnéř stříbra jsi propadl. Br. Takový propadne ruku. V. P. hrady. Kram. Kdo koho mocí a násilím jimá, propadá hrdlo, česť i statek. Faukn. P. česť a vieru. Výb. II. 383. Takový každý má libru vosku p. Exc. Ďábel tak při svou propadl. Sš. Hc. 63. Paklibychom toho neučinili, tehdy sme my dva tisíce kop gr. dobrých p-dli. Arch. I. 151. Zmeškal-li kdo radu, ten propadni jeden gr. bílý. Sedl. Rychn. 41. Že jsú ten základ p-dli zrušivše příměří; On zá- klad propadl. Pňh. I. 237., 238., 353., 370., 372., II. 217., 406., 424., 611. Všecku summu peněz p-dne; Všecko jmění i statek propadá; Každý měl hrdlo, zbožie i česť p. Hl. Ne- učiní-li toho, p-dne 10 hřiven. Vl. zř. 333. Tehdy má tomu, kdož právo naň vede, po- kuty třetí díl té summy jistinné p. Zř. F. I. Žádný Arab nesmí do Kaira kupectví vésti, leč chce svá hovada p. Brt. S. §. 47. Pro- padli svou spravedlnost. Štlc. Hrdlo i statek králi propadli. V. Ten má hrdlo i statek obci p. Arch. I. 213. Vz Akkusativ. — čeho. Že kdyby oni p-dli které pokuty v soudě, aby osoby prvotní bez škody je zachovaly. CJB. Pakli po druhé neučiní, propadne dva- ceti hřiven. Vl. zř. 333. — co jak. Ti a ta- koví právo své proti JMK. ztratí a podlé práva manského ten statek manský pro- padnou. Zř. F. I. O. V. — co proti komu. Propadl svůj statek proti JM. Akt. m.Ferd. — kudy. Hrách skrze síto propadá. Us. Propadl skrze koš (dostal koš). V. Peníz propadl štěrbinou. Bs. — co komu: císaři. V. Statek propadl fisku. J. tr. Rozum se mu propadl. Šm. P. něco někomu n. něčemu. J. tr. Rozkladu p. Dch. Tudy také od- sudku a zátratě propadá. Sš. J. 55. On ne- učinil a tu mi p-dl 50 hř. I p-dl mi on Hynek základ 500 mar.; Aby mi p-dl 36. hř. gr. základu; Ta strana druhé straně p-dla 50 kop základu; Ten (základ) jest p-dl mým strýcóm a mně; P-dl mi dvór a lidi platné v Stařechovicích pod léty a tu mi slíbil do menovitého času na tom ne- překážeti; Té mi úmluvy nedržel a základ mi p-dl. Pňh. I. 244., ??. 40., 175., 283., 298., 473., 613. — komu kde. V brodě ko- níčkům propadly (upadly) podkovičky. Č. Ten kus v divadle p-dl. Us. Dch. — (se) čím. P. pří, hrdlem. Sych. Měšcem musí hodně hnouti, kdo pří nechce propadnouti. Sych. Strachem se propadá. Kom. Že lid- stvo pří svou vezdy u Boha p-dne; í zdálo se, že nevěrou svou svěřenství to p-dli; Ale že on vraždou onou úlohu svou na čas p-di. Sš. I. 44., 41., Sk. 82. (Hý.). On m? p-dl úmlu- vami 100 kop gr. Půh. II. 283. — ke komu. Ty viny propadají se k úředníkům menším. Vš. Pokuta k pokladnici chudých propadla. J. tr. P. něco k někomu n. k něčemu. J. tr. Statek propadá k fisku. J. tr. — se. Propadá se dům, Us., město, země. Jel. Co by se propadl. Vz Zmizení. Č. Běží, jen se propadá (rychle). Us. v Kunv. Msk. Ať se p-dnu, když to není pravda. Us. Všk. — se kde : v bahně. Jg. — se kam: do sněhu. D. Jest ten tam, jakoby se do pekelné pro- pasti propadl. Sych. — se s kým. Propadl se i s koněm. Dal. 52. Tu sě most s nimi propade. Dal. 148. Každý se chvěje, jak by p. se s námi vše chtělo. Kom. — co, se proč. Skrze to mi ten základ p-dl. Půh. II. 601. Drahomiř božím přepuščením sě jest p-dla. Výb. I. 320. Kdož by koho ... po- hnal, že jest všecek statek pro něco ... pro- padl králi. Nál. 160. — na čem. Povídal jsem že na tom p-dneš (proděláš). Us. u Rychn. Msk. — kdy. P. při volbě; na mor. Zlínsku: prohořeti. Brt. Že by příroda při bezhříš- nosti Adamově nebyla té poručenosti p-dla. Sš. I. 90. P. při zkoušce, Us., na Mor.: ne- vyjíti při zkoušce. Brt. — v čem: ve při. Cf. Padl ve při. Br. Stav, v němž jsme kletbám zákona propadali. Sš. I. 76.