Propadnouti
Propadnouti. — abs. len kus p-dl (v divadle). Us. Pdl. Tak bylo plno, že by jablko nebylo p-dlo. Us. Dch. — co: zá- klad. Výb. II. 383. Ten najvyššímu komor- níku 50 kop gr. českých p-dá. Vš. 404. Ten dva groše od hlavy p-dá. 16. stol. Jiskra ňadra p-dala, srdce dopadala. Č. Kn. š. 74. Propadá ty děti pořád (proklíná). U Žamb. Dbv. Kdežbych toho neučinil, mám inhed 300 kop základa propasti. Výb. I. 1013. — čemu: hanbě, Kká., zkáze. Mour. — co (čím). Kohouta pěním zloch při svoji p-dl. Sš. P. 479. P-dl osm kop nestáním svým při týchž suchých dnech. Arch. VIII. 472. Ohněm pěti městóm dal se propasti. Št. Kn. š. 113. — kdy: při zkoušce, lépe: neobstáti, nevyjíti. Brs. 2. vd. 187. — se kam (kudy). P. se do země. Osv. P-dli se živi do pekla; Pět měst se p-dlo do pekla. Št. Kn. š. 8., 184. Popel rostem do popelníku p-dá. Us. Pdl. — se proč. Její nitro p-dalo se truchlivostí. Šml. — se kde. V písku se nohy p-dají. Sá. — kdy pod čím. V 11. stol. vláda jejich docela propadla (zanikla) pod želez- ným ramenem Benátčanův. Šf. Strž. II. 287.