Propasť
Propasť, i, f., od propad (propadu, vz Propadnouti), m. propadť Vz Pasť. P., strsl. propastb, koř. pad, příp. tb, tedy: pro- pad-tb. Mkl. B. 166., 168. Der Abgrund, Schlund, Rachen, die Kluft. P., hluboký otvor do země; mělčejší slove: jáma. P., bezedná hlubina v zemi n. ve vodě. V. P. mezi horami. D. P. pekelná (peklo). V. Zmizel, jakby ho do p-sti hodil. Us. Nati p stí státi. Vz Nebezpečenství. Č. Vehnati koho až na p. Dch.