ProrazitiProraziti, raz, il, žen, ení;
prorážeti (na Slov.
provazati), el, en, ení;
prorážívati, provažovati =
něco na skrz protlouci, pro- píchnouti, durchschlagen, -stossen, -stechen, -rennen, -brechen
, -bohren, aufstosen;
pro- běhnouti, durchlaufen, -dringen;
protlouci se, proprati se, sich durchschlagen, durch- brechen ;
propouštěti černidlo, durchschlagen, -fliessen. Jg. —
abs. Proráží papír, loď, teplo, Us
., voda, déšť, D., inkoust. Ml
. Rána nepro- razila. D. —
co, koho: závady (překážky), Kom., díru, Us., led, nepřátely, Ros., cestu, D., zeď, oblaka. Dch. Proráží mne = mrzí mne. Sá. —
(co,
koho)
čím: lichocením ? úplatky, Sych
., prosbami, prosebným spisem p. Sych. Bleskem p. (proniknouti). V. Okno kamenem p
. Us. Hned se z toho popouzíš a do zbroje strojíš, chceš stropem vyletěti a. hlavou střechu proraziti
. Reš. Čelem zeď p. chtěl. Jir
. Anth. II. 354. Krásnýma pa- rohama hustý les proráže. Rkk. 25
. A spolu měla se Petrovi samému tím cesta, do Říma, do Hlavy celé říše římské p. Sš. Sk. 121. Hlavou zdi neprorazíš. Prov
. P. návrhem (způ- sobiti, aby přijat byl). Us
. Da. —
co proti čemu: důl proti vodě p. Vys. —
v čem čím. Připochlebil se mu, aby v právní při své přízní jeho prorazil. Sych. —
(se) kudy. Prorazil
sk
rze své nepřátely. Ros. Prorazil se skrze nepřátelské vojsko. Ros. Prorazil se skrze ledové hory. V. Zvěř skrze honce p-zila (brach o. ging durch). Sp. —
co, se
kam: štolu
do dolu p. Vys. Horníci pro- razili se
do dolu. Vys. K západu p. Us
. Horníci
na den se prorazili. (Vz Den), na štolu. Vys
. Horníci po prameních dělajíce prorazili se jedni na druhé. Vys. —
co jak. Ten lék na horu i dolů p-zil. Berg. exe. Oheň
v skok studených kachlů neproráží. Anth
. II. 352
. P
. na skrz. Us. Srn. —
kde. Vrch
v peci anděl prorazí. Kat, 2910
. Tako proráže (Záboj) dráhy
u vrazěch
. Rkk. 13.