Proroctví
Proroctví, n., die Prophezeihung, Weis- sagung ; das Seherthum; das Prognostikon. Mkl. B. 69. P. slove oznámení budoucí udá- losti, jehož splnění za zázrak se míti musí. Oznámení to díti se může slovem (předpo- vědění) aneb skutkem (předoznačení). Vz více v S. N. P. v theologii = mluvení ze zjevu a z podnětu či vdunutí a vnuknutí ducha sv., mluvení to a pronášení věcí skrytých buď se k budoucnu, buď ku přítomnu, buď k mi- nulosti, buď k hloubí útroby lidské odná- šejících a k získání nevérců, i k utvrzení, osvícení, napomenutí a potěšení věrců vele- příhodných a mocně působených. Sš. I. 251. (Sr. Sš. I. 239., II. 265). FS. 14. P. před- pověděti, poznati, uznati; V tu chvíli, když p. to se splnilo; Znala p. to Isaiášovo o panně. Sš. I. 111., J. 200.. L. 17. (Hý.). P. učiniti. Us.