Prosba
Prosba, deprecatio, Ž. wit. 16. 1., po- stulatio, 118. 170.; prosby, preces, 33. 16.; petitiones. 19. 17. Prostná p. Št. Kn. š. 11. Svou prosbu skládám za své dobrodince. Sš. P. 60. Vzal z truhličky k prosbě své svekruše dva cinky. NB. Tč. 143. Tu jsem jeho snažnú prosbú prosil. 1370. Mus. Když matka boží za nás prosbu složí. Sš. P. 63. P. = modlitba. Uslyšána vaše prosba. Výb. II. 17., Ž. wit.