Prosinec
Prosinec, nce, m., lépe než prasinec. Do- brovský odvozuje toto slovo od prositi, že prý v tom měsíci advent jest a ranní prosba o narození Páně. Tento výklad poráží se již tím, že jiní Slované tímto slovem měsíc leden znamenají, do kterého tato prosba ne- padá. Rakověcký od pro-sinec, od sinosti či modrosti mhel, protože prý v lednu mhly přestávají a nebe se vyjasňuje. Erben myslí, že má Jg. pravdu, který toto slovo odvo- zuje od slovin. prosinieti — osvětliti, že toho měsíce děje se přechod od nejkratšího dne ku přibývajícímu dni a světlosti. P. tedy (dříve leden, ale v nejstarších dobách také listopad, ku př. v jedné listině z r. 1128., vz Gl. 278.) = měsíc, ve kterém začínají se jasnější a delší dni. (Mk.). Z též příčiny nazývají se v Čechách vánoční svátky svět- lými svátky. Důležité jest korut. simic (leden) m. sinic, sinec, protože předložku pro- od- vrhujíc ve své jednoduché způsobě původ svůj od sinieti zjevně odhaluje. P., měsíc prosínající = světla nabývající. Mus. 1863. 158., 1849. 157. Mkl. odvozuje slovo toto z koř. si (lucere), tedy p. = počátek světla t. j. čas, v kterém dni delšími býti počínají. Vz více v Gl. 278. a v S. N. Obecnější nežli prosinec bylo někdy v Čechách, na Moravě a i ve Slovensku prasinec. Toto se odvozuje od slova prase, poněvadž se v něm nejvíce prasat rodí a bije. Ale slovo Pro- sinec jest zajisté starší a i lepší, což i z toho vysvítá, že slovo Prasinec nikdež u jiných Slovanův ani ve starých pramenech se ne- nalézá. Er. Měsíc prosinec. Když v p-ci mrzne a sněží, úrodný rok na to jistě běží. Hš., Tč. Není-li p. studený, bývá příští rok hubený. Kda.