Prospěti
Prospěti, spěji, spěl, ění; prospívati, na Slov.prospěchovati = před se jíti, tortschrei- ten; růsti, přiučiti se, zunehmen, wachsen, Fortgang machen; vymoci, spraviti, richten, ausrichten; pomoci, užitečným býti, nützen, nützlich sein, fruchten, anschlagen, zusagen, erspriessen, zuträglich sein, zu Statten kom- men, wohlthun. Jg. Sr. spěch, strsl. specht?, Mkl. B. 286., lit. spěti (Musse haben), spetas, strněm. spuon (von Statten gehen), ind. sphä, sphajati (gedeihen), řec. ip&á-vo). Mkl. aL. 59. (Hý.). — abs. Nic tam neprospěli (nedokázali). Háj. Vida, že by nic neprospěl. Br. Drůbež prospívá. Dch. Léky nic nechtějí prospívati. D. Neprospěje-li, neuškodí. Prov. Snaž se, ať prospívá napravení. V. Chtíti nemá, leč co by vůbec prospívalo. Kom. Obrazy mohú prospěti i uškoditi a tak dobré i zlé učiniti. Hus. I. 71. — čemu, komu. Prospělo mu to; p. věci. Dch. Čistě všeliké věci jemu prospívají. BO. Ta voda prospívá oteklým nohám. Čern. To prospívá zdraví. V. Umění tomu prospívá, kdo je má. V. Prospívej všechněm, neškoď žádnému. Kom. P. přátelům. Ten lék nám prospěl. Sych. — proti čemu. Ten kořen proti této nemoci prospívá. Byl. Prach ten prospívá proti oteklým nohám. Lk. — v čem: v ctnosti, v rozumu, v umění, D., v zrůstu. Br. P. v dobrém. GR. Prokop ve cti i v kázni prospěl. Jir. Anth. I. 54. P. v něčem. Chč. 380. Mohl Pavel v tak řečených svobodných uměních prospěti; Člověk ke zlu nakloněn a tudy ve zlu více prospívá nežli v dobru ; Prospívejte v dokonalosti. Sš. Sk. 137., L. 157., 403. — v čem nad koho. (Kateřina) prospěla nade vše učené žáky u mistrov- ství ve všelikém. Kat. 108. Nad jiné děti v uměnie prospěl. Pass. 351. Ta panna nad povahu věku svého prospěla. Har. — v čem jak dlouho. Že neustále v moudrosti pro- spívati má Člověk až do hodin posledních. Sš. Sk. 104. (Hý.). — čím. Ježíš prospíval moudrostí a věkem a milostí u Boha i u lidí. Br., Kom. Málo aneb nic slovy p. V. Pro- spěj touto pilností, Kom., trestáním. Jel. Svou řečí málo prospěl. Dl. P. něčím. Chč, 449. — čím v čem. Tou válkou v opatr- nosti jsme prospěli. Ráj. — komu čím. Mnohým svou prací p.; A mnohým dobrým těm zemím prospěl. V. Sobě výmluvami p. Har. — kde, na čem. Nemůže-li dobrota prospěti na nich, tedy ukaž právo. Výb. Nic na tom neprospěl. Leg. Prospela sem, ač Bóh dá, na svém diele. Kat. 1104. — v co (z čeho), v koho. Ze zlého v horší p. Br. Prospívá (působí) ve mne. Jel. Kdo s pány probývá, v rozum prospívá. Č. M. 323. Vz Rozum. — kde. Nemohu nic p. u toho kostela. Chč. 449. Vz P. čím. — proč. Patricius slovo božie káže pro hru- bých lidí náboženstvie málo prospěl. Pass. 968. — komu k čemu. Chč. 376. P. ně- komu k dobrému. Toms., Ros. To věděti k tomu ti cíli prospěje. Ros. P. k něčímu spasení. Chč. 300. Budete-li ku pokoji a jednomyslnosti prospívati. Sš. I. 403. (Hý.). — skrze co. Protože my skrze pokušení prospíváme. Pešín. — že. Prospělo nám to, že jste se přimluvili. Us. — Sych. — s inft. Bídu a nečesť' co prospívá oplakávati? Kom.