Prostrčiti
Prostrčiti, il, en, ení, prostrkati, prostr- kovati, durchstecken, -schieben, -stechen, -stossen; promrhati, durchbringen, verthun. Jg. —- co: hlavu, ruku. Us. Mizerně to pro- strkal (promrhal). Ros. P. běháky (einheesen, když se zadní běh zvěři mezi silnou šlachou a kostí prořízne a druhý běhák průřezem pro- táhne). Šp. — co čím. To sukno by prstem prostrčil (propíchl). Ros. P. maso slaninou, D., srdce kopím. St. skl. — co kudy: niť skrze jehlu, Ros., ruku oknem. — co na čem: koření na niti p. Byl. A druhé dietky na kole prostrkujíc do plotův u vsi vstrkali. Let. 195.