Prostříti
Prostříti. Mkl. Etym. 321. b. — co. Pro- střel si ruku tvú. Anth. I. — koho kam: čerta na zemi. Hus II. 308. — se odkud kam. Země ta prostírá se od moře až k řece x., až po Indus. J. Lpř., Pdl. — se kde. Říše jeho prostírala se po obou stra- nách řeky. Us. Pdl. — co k komu. P. k Bohu modlitvu. Um. sv. Jiří. 349.