1. Proti
1. Proti (zastr. protiv, protivo, na Mor. protiva; v již. Čech. pruti, napruti, Kts.), předložka řídící dativ. Znamená: 1.předmět, k němuž co obráceno jest čelem, proti němuž činnosť nějaká čelí. Předložka k označuje těsnější lnutí ku předmětu, předložka proti pouhý směr. Postavil se ke zdi (= blízko zdi, k samé zdi), postavil se proti zdi (= pře- dem ke zdi, u vzdálenosti jakékoli). Tu proti poledni stojí zdi staré. Pref. Klášter založen proti dvoru královskému. Háj. Teplo jest proti zimě. Reš. Slunce protiv obecnému běhu zatmělo se. Št. Připrav se, aby vyšel proti Hospodinu. K půlnoci má Cyprus proti sobě Cilicii. Har. Smlouvou se proti němu zavázali. Br. — 2. Předmět, k němuž čin- nosť nepřátelská čelí. Byl proti němu podlé krále uherského. Půh. II. 537. Ty proti mým, já proti tvým, schlägst du meinen Juden, so schlage ich den deinen. Dch. Pomáhal jim proti nepřátelům. Br. Proti ďáblu silně jsou zvítězili. Bojuj proti němu. Háj. Míří dub protiv dubu. Rkk. Zhřešil proti němu. Br. To jest proti pořádku a právu. V. Spikli se proti němu služebníci jeho. Br. Taková věc i proti Bohu jest. Br. Proti jeho vóli. Půh. II. 35. Toť je zrovna proti pánu Bohu. Us. Msk. Proti našim svobodám. Půh. I. 183. — Pozn. Ve smyslu přátelském oby- čejněji užíváme předložky k: Povinnosti k rodičům. Úcta k učiteli. .Ale i: Buď lehek proti chudému. Alx. Pokora proti bližním jest, když kto . . . St. N. 216. — 3. Před- mět, k němuž se co přirovnává. Stříbro za bláto proti moudrosti se počítá. Br. To nic není proti tvé nebeské chvále. Pass. Proti našemu prvnějšímu způsobu veselejší. Vrat. On je starý proti nám. Us. Moje pieseňky sú proti krásam jej v skutku len tône a strapy. Sládk. 69. (Ht. Slov. §. 382.). Proti prvejšku, proti lonsku máme se dobře. Us. Brt. Jako krůpěje vody mořské a jako zrno pisku tak jest tisíc let proti dnům věčným. Br. Velmi nepatrný, jaký jest pařez proti stromu. Br. — Pozn. Už ve střední češtině rádo se užívalo opisu: u\přirovnánl čemu n. k čemu n. čeho, ku přirovnání čemu n. s čím; v nové pak češtině rozhošťuje se german.: u porovnání s čím. Prk. v Km. 1877. 20. Vz Porovnání. — 4. O vztahu užívá se jí tak, jako předložky k: Nic lepšího neni proti hněvu leč mlčení. Flaš. Proti věku není léku. Prov. Buď lehek proti chudému. Alex. — Pozn. 1. Proti čemu, proti tomu zase, zase proti tomu na způsob spojky my- šlénka proti myšlénce staví. On je tvým ne- přítelem, já proti tomu (proti tomu já) tvým věrným přítelem. Jg. On jemu zase proti tomu koněvi dal košili za 3 orty. NB. Tč. Výraz ten jest ostřejší než: však, ale. — Pozn. 2. Někdy bývá proti ve spojení se: vstříc, v stříci, v stret, na stretu. Vypraviti se proti němu vstříc do Betanie. Cap. Avšak i zde prostý dativ státi může. Táhli nepřá- telům vstříc. V. — Vz Zk. Skl. 215.-217., Brt. S. §. 218.—220. — Pozn. 3. Místo proti klade se i naproti. Odtud obrátili jsme se k straně půlnoční naproti kapli panny Marie. Har. Naproti klade se i příslovečně. A po- stavili se naproti z daleka, Zk. Ml. II. 219. — Pozn. 4. Proti místo pro, za atd. Proti slušné odměně, proti náhradě, proti čtvrt- letní výpovědi, proti poštovní dobírce, proti hotovosti, german. a šp. místo : za slušnou odměnu, cenu, za náhradu, dá-li se mi ná- hrada, na čtvrtletní výpověď, na dobranou, dobírkou, na doběrku, za hotové (peníze), ač čteme: Propuštěn proti zástavě šesti hradu. V. Proti slušné záplatě vojsko přeplavili. V. Takové zlato má do mince proti obyčejnému placení dodáváno býti; Dříví proti slušné záplatě odbývati (beistellen). Nar. o. h. a k. Tuto vazbu zamítá Jg. (ve Slov.), Brt. S. §. 220. a Brs. 135. — Poznám. 5. Naproti s akkusativem ve východ. Slov.: naproci otca sveho (= naproti otci svému). Šb. — Cf. Mkl. S. 634.