Protiklad
Protiklad, u, m., der Gegensatz, Kon- trast, die Antithese. P. vzniká vystavováním rozdílných n sporných stránek při věcech dvou neb i při věci tétéž. Požehnání otcovo utvrzuje domy a matčina kletba z kořene vyvrací základy. Lásky šepot luzný, bitvy rachot hrůzný. P. slovný proti sobě klade pojmy opačné. Dýku věrnou v bok nevěrný jsem ti zarazil. Sprahlým hrdlem lzali rosnú trávu. Rkk. 52. Jest tu p. zásluh a osudu Jana křestitele; P. nespočívá na slovech písma a slova, nýbrž na slovech jeho a mo- jim; Rek jest národní p. žida; Jak celý p. namyká. Sš. L. 54., J. 97., Sk. 135., I. 35. P. důrazný a ovšem způsobný srdcem za- třásti těch svobodců. Sš. I. 136. (Hý.). Vz Protiva.