Protivný
Protivný = naproti postavený. P. kněží (protivné strany). Let. 232. P. směr. Jd. Pořádek v číslování u tohoto nonia jest p-ný s pořádkem u měřítka Mj. 7. P. pro- měna (v protivu, naopak obrácená). Hr. rk. 91. — čemu. Tot jest pravá viera křesťan- ská, což by tomu p-né bylo, tomu žádný věřiti nemá; A když spzříš to vše popsánie viery, hlédaj, aby i jedné věci ze všech těch protiven nebyl. Št. Kn. š. 13., 15. — v čem. Řeč Kristova zdála se jim něco v sobě p-ná. Hus III. 179. — P. = nepří- jemný. Mnoho p-ho trpěl. Výb II 4. Do- nidž jemu nic p ho neučiní. Št. Kn. š. — komu. Smilstvoť jesť p-ná věc Bohu. Št. Kn. š. 112. — k čemu. Ktož mu co po- dává k zdraví p-ho. Hus I. 153. — P. ne- přátelský — čeho. Jest tam mnoho p-ných krve Kristovy Let. 505. Antikrist vykládá se jako protikrist aneb odporný a p-ný Krista. 1512. Mus. 1883. 365.