Protknouti
Protknouti, ul, ut, utí; proteku, tkl, tekl (zastr. protčen, ení); protýkati, protykovati = probodnouti, durchstossen ; prokládati, prohazovati, durchwirken, sticken. Jg. — co jak. Ot ramene šúrem kyčlu protče (pro- tekl). Rkk. 55. — co komu. Štít, pláty, brnie jemu protče. St. skl., Alx. 1119. — co čím: boky něčí mečem. Ben. V. Tělo své mečem p. Kram. Hrtán jemu protkni hrál! strohou. Sš. Bs. 201. (Hý.). Zajíce sla- ninou p. (= protahovati, v obecné mluvě dle něm.: špikovati). Us. Jiní je naskrze rožny protýkali. Trip. P. koho mečem. Chč. 606. — kde. To pak slyševše protknuti byli v srdci. Sš. Sk. 28. (Hý.).