Prouh, pruhProuh,
pruh, u, m.,
prouha, y, f.,
proužek, žku, m.,
proužka, y, f.,
dlouhá modřina zůstalá po ráně, znamení zmodralé od prutu, jizva, modřina, pružina; na Mor.:
lizna, máz, máza, der Striemen
, die Strieme, Schramme. D., V. P. od pružiny jest. Kom. Po každé ráně krví podlitá p. zůstala. Sych. —
P.,
jízva od rány zahojená, die Narbe, Schmarre. —
P., čožkoliv úzkého a dlouhého na te
le,
šatstvu atd., der Streifen, Strich. Na štítě červené p-hy nositi. Dal. Mramor p-hami strakatý jest. Har. Vranný kůň s bílými p-hy. D. Krupobití jen prouhem šlo. Ros. Žulový prouh. Krč. 492. P. křídového útvaru v pásmu jurských útesů na východní straně Bezkyd ve Slovensku, v Uhřích a v Haliči. Krč. 806. Prúhy deště přecházejí
. Regenstreifen
, m. Us. Tč. —
P., čárka, das Strichel (znamení přízvuku, minut atd.) —
Proužka, v rostl.,
rýha silicí naplněná, vitta, der Striemen. Kk. 197. Proužky na plodu rostlin okolič- natých, mezi žebry v brázdkách ležící
, totiž vnitřní rourky často hnědé olejkem prcha- vým naplněné. Čl. Kv. XXV. —
Proužky =
pruh země, který mezi spáry v stopě jelení strmí, Fädlein, n. Šp. —
P. nebeský, pás, zona, der Himmelsstrich. V tom pruhu země slunce praží. Sych. — Kom.