Provaz, u, provazec
Provaz, u, provazec, zce, provázek, zku, provázček,provázeček, čku, m., dříve a na Slov. a u Chorvátů a Slovinců posud povraz, r se přesmyklo (cf. pol. povroz a povříslo). Jg. P. m.: povraz, strsl. ??vr?z?, koř. vr?z, příp. -?. Mkl. B. 31. Dle Šf. p. od váz-ati, r vsuto. Cf. Ht. Brs. 50., Gb. Hl. 123., 124., 147. — P. = ukroucené tlusté vazadlo z konopí, lýčí atd. P. sítěný, lyčený, velbloud (p. tlustý, na němž kotve zavěšují), studničný, lodní, V., z rákosí, plavecký (láno), plachtový, k zavázání něčeho. Us. P. havířský, lina: kruhlý, das Rundseil, plo- ský, Flach-, aloesový. Aloe-, konopný, Hanf-, drátěný, Draht-, ocelový, Stahl-, vratkový, Haspel-, vratový n. koňovratný, Göpel-, je- řábový, Kranich-, těžný, Förder-, Treib-, Schacht-, vrchní, Ober-, spodní, Unterseil, Hř., provazec odvěsový, die Senkelschnur. Bc. P. přípřežný, Bur., vlačicí, das Schlepp- seil ;provazce, m., pl., u rybářů udice z mnoha provázků se skládající, D., spolehací pro- vazec u tiskaře (Lehnschnur, der Anschlag). Plk. P. řezníkův: hončík; na ptáky vábné (volavce): humenec; na osidla: otouch,přítrž; z lyčí: lyčák; z březových prutů: krutina; u rybářů: hasák, u sítě: obrev, Sp.; p. na picování, vazák, der Fouragirstrick, Čsk., p. z tvarohu, Er. P. 9.; p. nekonečný (jehož konce spojeny jsou, k převádění pohybu třením). Vys. P. z koudele: koudelňák. Na mor. Drahansku. Hý. Provázek n. provazec u některých řeholníků k opínání, das Strick- cingulum. Dch. Šplhání na provaze. Vz KP. I. 509. P-zy dělati; po p-ze choditi, lítati; rozkázal ho oběsiti za provaz. V. P-zem se oběsiti, D., zadusiti. Rad. zv., V. P-zem na hrdle trestati, zardousiti. V. Kradou, až se p-zu dokradou. Sych. P. mu na šíji vzvázali. Dal. P-zy někoho svázati. Č. Oběsímy šest pacholků na jeden p. Sš. P. 689. Posýlám ti lásku po provázku. Ib. 514. Provázky krú- time, galány lúdíme. Ib. 767. Za p-zy ta- hati. Flav., Br. Krávu s p-zu pustiti. Sych. Vodí ho jako na provázku. Sych. Spustili jej po p-ze přes zeď v koši. Br. P. se přetrhl. P-zem někoho odpraviti. Rk. P. na krávy: pes na p-ze. Šp. Psa v sadech na provázku voditi, auf der Leine führen. Dch. Teče to jako po provázku. Er. P. 361. Prší, jakoby p-zky spustil. Na mor. Drah. Hý. P. natočiti, točiti, nastaviti. Šp. Dali mu točiti provázek (vyhostili ho). Vz Odbytí. Lb., Jg. P. trojná- sobný nesnadně se přetrhne. Vz Svornosť. Č., Pk. Medové p-ky komu skrze ústa pro- tahovati (= žádostivosť, chuť působiti. Vz Mlsný). Č. P. nepřetrhne jeden (člověk). Vz Svornosť. Lb., č. V košilce se narodil a v p-ku umře. Vz Trest, Oběsiti. Ten se potkal s p-zem. U Litomyšl. Dš. Napraví se jako p. v mošně (se narovná). Č. Tahají za jeden p. (znají se, jsou srozuměni. In ein Horu blasen. Vz Stejnost). Č. Kdo se k p-zu na- rodí, v zemi neshnije. Šp. Kde provaz tenký, tu se trhá. Šp. Najdeš-li na cestě p., měj se před neštěstím na pozoru. Vz Železo. Na Mor. — P., provazec, míra k měření povrchu: polí, lesa, rybníků, vinohradů atd., die Leine, das Seil, ein Feldausmass. Vz Gl. 279., S. N. P. má v sobě 32 lokte vídeňské. Břez. 235. P. řetízkový. Háj. P. zemský (lesní, polní) má 42 lokte, p. rybnikářský 22 loket. Vz Loket. Háj. Provazec obnáší 72 lokte; p. zemský (po shoření desk) 52 lokte; pr. vi- ničný (54 lokte. Rohn. — Provazec země = pruh země. Tejřov. — P. pupeční, šňůra pupeční, Nabelschnur, f. Ja. — P. = špagát. Us. u Kroměříže. N1. — Povraz ruky n. paži = pažná žíla. Sal. — P. ve svíčce — knot, der Decht. V. — Provázky, ručičky n. po- pinky u některých rostlin, jimiž se jiných věcí chytají, die Ranken. Um. les.