Provléci
Provléci, vleku, vlec, vlekl, vlečen, ení; provléknouti, provlíknouti, knul a kl, ut, utí; provlékati, provlíkati, provlékávati, provle- kovati, provlačiti, il, en, ení; provláčeti, 3. os. pl. -ejí, el, en, ení; provlačovati, pro- vlečovati (Puch. ex Exod. 26. 28.) = pro- táhnouti, durchziehen, durchschleppen, durch- stecken ; prodlužovati, protahovati, in die Länge ziehen, zaudern; se, sich durch- ziehen, durchkommen.— co: provázek, tka- nici (protáhnouti); něčí žádosť (prodloužiti, protáhnouti). St. skl. P-kl to tak dlouho (protáhl), až . . . M. — co, se kudy: niť skrze ucho jehly, se skrze díru. Protiva ta celým pásmem historie národu israelského se provléká. Sš. Sk. 77. — co čím: sukno hedvábím, Us., maso slaninou. Ler. — co komu: žíniu. Dal. 171. — co na čem. Což obojí na niti provlékají. Sš. P. 768. — s inft. Neprovlačujme tam jíti. Bj. Neprovláčel jsi pravdy vyznati. M.