Prozpěvovati
Prozpěvovati = zpívati zvl. s ponětím pocty neb radosti, singen, fröhlich o. mit Lust singen, einem zu Ehren singen. Jg. — co (komu): sobě, Kom., písně. V. P. Bohu česť. Kom. Chodí hlásný po dědině, vesele si prozpěvuje. Sš. P. 237. — kde. Mladší sestra povazuje, starší za ňú prozpěvuje. Sš. P. 190. Krkavec na kostelech prozpě- vuje. Rad. zv. P. v kostele, na návsi. — kde s kým. Prozpěvuj v srdci svém s Da- videm. Pešín. — z čeho, proč. Prozpěvovati budete z podílu jejich (z dědictví, do něhož uvedeni budete). Br. — (čím) jak: u ve- selém duchu. St. N. 77. Bezmála zpěvy sva- tými obyčejem od židů při žalmech užívaným p-vujíce. Sš. Sk. 243.